20 C 33/2025-35 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím, a to z důvodu nesplnění povinnosti vzniklé ze smlouvy o zápůjčce, která byla mezi účastníky uzavřená dne , datum, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva spolu s žalobou byla žalované doručena dne , datum, do datové schránky v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované na účet č. , č. účtu, celkovou částku ve výši , částka, , a to dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, , jak vyplývá i ze sdělení banky a výpisu z účtu žalované. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaného poplatku ve výši , částka, , a to do , datum, . Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, . Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, na pohledávku žalobkyně uhradila ke dni podání žalobního návrhu pouze částku ve výši , částka, . Vedle jistiny ve výši , částka, a sjednaného poplatku ve výši , částka, požaduje žalobkyně po žalované dále částku představující smluvní pokutu ve výši , částka, , když celkovou smluvní pokuty ve výši , částka, vypočtenou jako 0,1 % denně z dlužné částky , částka, ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. od , datum, , do podání žalobního návrhu, tj. do , datum, , ponížila částečnou úhradou žalovanou. Dále žalobkyně po žalované požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , sestávající z nákladů po , částka, za upomínku, když žalované bylo zasláno celkem , hodnota, upomínek, a to , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, .5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.7. Podle § 2395 zákona o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 419 o. z. spotřebitel je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná9. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.10. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, .11. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem byla dne , datum, uzavřena smlouva o (spotřebitelském) úvěru podle § 2390 a násl. o. z. (dále jen „Smlouva“). Na tento smluvní vztah se tak použijí i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě této Smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky, a to bankovním převodem, resp. dvěma bankovními převody, částku v celkové výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši , částka, do , datum, . Žalovaná však sjednanou peněžitou částku řádně a včas nesplatila, když ze svého dluhu ke dni podání žalobního návrhu uhradila pouze částku ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje po žalované vedle jistiny ve výši , částka, a sjednaného poplatku ve výši , částka, , dále částku , částka, představující smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně požaduje jako smluvní pokutu toliko částku ve výši , částka, , když od celkové smluvní pokuty ve výši , částka, odečtla částku ve výši , částka, uhrazenou žalovanou (viz výše). Soud uznal žalobu důvodnou v rozsahu jistiny ve výši , částka, , sjednaného poplatku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. jistiny a sjednaného poplatku, v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.12. Žaloba byla zamítnuta co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , které soud s ohledem na výši pohledávky považuje za nepřiměřené. Na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, soud pohlíží jako na smluvní pokutu, která však spolu se smluvní pokutou uplatněnou v žalobě ve výši , částka, překračuje maximální zákonem povolenou výši smluvní pokuty, jak je uvedeno v § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Soud při výpočtu nákladů právního zastoupení žalobkyně postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá ani jinak náročná a žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z tohoto typu smluv, které se liší jen individuálními údaji. I toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , čímž byly splněny podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“). Výše úkonu právní službu je stanovena v § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. advokátního tarifu, přičemž v souladu s přechodnými ustanoveními advokátního tarifu za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb. (tj. , datum, ) přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby, a to dva úkony po , částka, , tj. úkony do , datum, , tedy příprava a převzetí věci podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu a výzva k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a dále jeden úkon po , částka, , tj. úkon po , datum, , a to podání návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Náklady řízení dále tvoří paušální náhrada hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (2 úkony do , datum, ), resp. podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu (1 úkon po , datum, ), a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.