20 C 55/2025-23 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které mu byl téhož dne v hotovosti poskytnut úvěr ve výši , částka, , což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal žalobkyni za poskytnutý úvěr uhradit poplatek ve výši , částka, skládající se z následujících položek: úrok ve výši , částka, ; částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (částka za komfortní poskytnutí a splácení činí , částka, a částka za flexibilní splácení činí , částka, ). Žalovaný si dále ve Smlouvě sjednal doplňkové pojištění, za které se zavázal žalobkyni platit pojistné ve výši , částka, . Celková dlužná splátka měla být splacena v 65 týdenních splátkách po , částka, (první až předposlední splátka) a poslední splátka ve výši , částka, . Žalovaný přestal úvěr splácet řádně a včas, ke dni podání žaloby uhradil toliko částku ve výši , částka, . Žalobkyně využila svého práva a celý dluh k , datum, zesplatnila. Od , datum, v souladu s čl. 6.5. Smluvních podmínek Smlouvy přestaly být žalovanému poskytovány služby komfortního poskytnutí a splácení, a žalobkyně tak za tyto služby požaduje pouze částku ve výši , částka, (částka , částka, vydělená celkovým počtem 65 týdenních splátek činí , částka, týdne, tj. 26 splátek po , částka, ). Ze stejného důvodu za sjednané pojištění žalobkyně požaduje toliko částku ve výši , částka, (nikoliv , částka, ). Žalovaný je tak povinen žalobkyni uhradit jistinu ve výši , částka, , poplatek ve výši , částka, (úrok ve výši , částka, , částka za zpracování ve výši , částka, , poměrná částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, ), poměrnou částku za doplňkové pojištění ve výši , částka, , poplatek za vymáhání dluhu (čl.6.1. Smluvních podmínek Smlouvy) ve výši , částka, , ponížené o úhradu ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Dále žalobkyně v souladu s čl. 6.1. požaduje po žalovaném smluvní pokutu ve výši , částka, , tj. 0,1% denně z dlužné částky , částka, od , datum, , přičemž maximální výše smluvní pokuty je polovina jistiny, tedy , částka, , které ke dni podání žaloby dosáhla. Žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala předžalobní výzvu, kterou si žalovaný dne , datum, převzal, avšak nijak na ni nereagoval.2. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, k čemuž předložila i důkazy, a to, kromě těch již obsažených ve spise, faktury žalovaného, živnostenský list žalovaného a výpis z bankovního a nebankovního registru klientských informací.3. Žalovaný se k podané žalobě ani k doplnění nevyjádřil.4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasila a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.6. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky žalobkyně, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a žalobkyní poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutý úvěr poplatek ve výši , částka, představující součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (částka za komfortní poskytnutí a splácení činí , částka, a částka za flexibilní splácení činí , částka, ). Dále žalovaný podpisem přistoupil i k volitelnému doplňkovému pojištění ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, , která odpovídá součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného, se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v týdenních splátkách po , částka, , poslední splátky ve výši , částka, , s tím, že první splátku byl žalovaný povinen uhradit 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy, každou další splátku až po poslední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, (dále jen „RPSN“), je ve smlouvě uvedena ve výši 167,56 %, smluvní úroková sazba ve výši 88,00 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný zaplatil celkem částku ve výši , částka, .7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v lednu 2022 činila 8,04 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005), tj. v daném případě 24,12 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 88,00 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v lednu 2022 téměř 11krát. RPSN dle databáze ARAD, sestava 1193, činila v lednu 2022 u spotřebitelských úvěru výše 8,40 %. Ve Smlouvě je RPSN stanovena ve výši 167,56 %, tj. téměř 20krát více.16. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí, jako smlouvu, které se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení