21 C 65/2024-36 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to včetně příslušenství. Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Shora uvedená smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetové stránky žalobkyně www.flexifin.cz, kdy žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě, kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, v částce , částka, . Žalovaný si dále zvolil rovněž volitelné služby, a to „Klidné spaní“ za poplatek ve výši , částka, , službu „Presto“ za poplatek ve výši , částka, a „Informační SMS servis“ za poplatek ve výši , částka, . Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyně proto smlouvu ke dni , datum, vypověděla, o čemž žalovaného informovala e-mailem. Žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, , která se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , dále poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, a poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, . Žalobkyně dále v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za období od , datum, do , datum, , tedy v částce , částka, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Provedenými listinnými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, , a to bezhotovostně formou bankovního převodu. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím, a to v pravidelných denních splátkách. Žalovaný si v rámci volitelných služeb sjednal službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši , částka, , službu „Presto“ za poplatek ve výši , částka, a službu „Informační SMS servis“ za poplatek ve výši , částka, . Roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 3 659,14 % (při čerpání celého kreditního rámce) soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Úroková sazba činila 1,066 % denně. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku v celkové výši , částka, . Výše uvedené číslo účtu se shoduje s číslem účtu uvedeným ve smlouvě žalovaným. Z čl. VIII odst. 1 smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení žalovaného se splátkou úvěru, je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení až do zaplacení dluhu. Dne , datum, adresovala žalobkyně žalovanému dopis, ve kterém ho vyrozuměla o zesplatnění úvěru. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu dne , datum, .5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.7. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v březnu 2024, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 9,02 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční procentní sazba 3 659, 14 % (při čerpání celého kreditního rámce), tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se ostatního, než-li jistiny je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku včetně poplatků. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, , uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná jako celek.10. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání peněžní prostředky ve výši , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Soud proto podané žalobě vyhověl co do částky , částka, s úroky z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je tento ve prospěch žalovaného (žalobkyně byla úspěšná toliko v rozsahu 41 %). Žalovaný by proto měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení proti žalobkyni. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.