ECLI: ECLI:CZ:OSPJ:2025:21.C.8.2024.1 Datum: 2025-01-07 Předmět: O zaplacení 11 081 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 39 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 2 ["smlouva o úvěru""smlouva o zápůjčce""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: O zaplacení 11 081 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, a z podaného výpisu o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně, poskytla žalované úvěr v celkové výši , částka, a žalovaná se zavázala vrátit částku , částka, , která se skládala z jistiny ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, . Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Výše roční procentní sazby činila 5535,7 % za celý úvěr. Žalobkyně si dále nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou počítá od , datum, do , datum, v částce , částka, , když splatnost úvěru nastala dne , datum, .5. Z tvrzení žalobkyně a z obsahu žaloby dále vyplynulo, že žalovaná na uvedený úvěr nezaplatila ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.8. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru č., hodnota, zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce, respektive úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.9. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v říjnu 2023, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 9,37 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční procentní sazba 5535,7 %, tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se ostatního, než-li jistiny, je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.10. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování zápůjček (spotřebitelských úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně. Žalobkyně tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši úroku včetně poplatků. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán daný úrok případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, , uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná jako celek.11. Dále soud konstatuje, že žalovaná uzavřela smlouvu prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, na které si vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. K ověření uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu a výplatní pásky, ze strany žalobkyně byla také provedena její lustrace ve veřejně dostupných databázích. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybnostem o platební schopnosti žalované a žádost o poskytnutí úvěru jí tak byla schválena. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 85825 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. Výpisem z účtu č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, ., bylo prokázáno, že majitelem účtu je skutečně žalovaná. Dle tvrzení žalobkyně a potvrzení banky byla na tento účet poukázána částka , částka, , přičemž toto číslo účtu žalovaná uvedla již při sjednání úvěru. Dle odst. 9.1. smlouvy o spotřebitelském úvěru měla žalovaná povinnost poskytnout žalobkyni před uzavřením smlouvy úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její úvěruschopnosti. Z doloženého výpisu z účtu žalované bylo však zjištěno, že žalované byl poskytnut další úvěr ve výši , částka, u společnosti , právnická osoba, . a dále splácí též půjčku u společnosti Provident ve výši , částka, měsíčně. Kromě toho jsou žalované z účtu strhávány také exekuce (částka , částka, a , částka, ). Její měsíční příjem přitom činil zhruba , částka, . Z uvedeného je tak zřejmé, že ze strany žalobkyně nebyla dostatečně řádně prověřena úvěruschopnost, respektive schopnost žalované splácet (další) poskytovaný úvěr byla vyhodnocena zcela chybně, a smlouva je tak i z tohoto důvodu neplatná (srovnej ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).12. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalované na