6 C 137/2024-35 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že spolu žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoli splátky si strany sjednaly jednorázovou sankci ve výši , částka, , a jelikož byla žalovaná v prodlení s úhradou celkem , hodnota, splátek, činí celková výše této sankce , částka, . Strany smlouvu uzavřely prostřednictvím webové stránky www.nazivnost.cz, na které se žalovaná zaregistrovala, zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a poté jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaná akceptovala po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo. Žalobkyně žalované vyplatila úvěr dne , datum, převodem na sdělený bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná však ani přes upomínku žalobkyně poskytnutý úvěr nevrátila. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že v případě, že soud neuzná nárok z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.2. Dne , datum, byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, č.j. EPR , č. účtu, -7, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor, kterým argumentovala, že nerozumí tomu, proč je žaloba proti ní podána jako proti podnikateli, protože živnost neprovozuje již dlouhou dobu. V době uzavření úvěru byla ve velmi tíživé situaci a hledala způsob, jak získat finanční prostředky, proto se obrátila na nebankovní ústav, kdy jí byl úvěr v uvedené výši přímo vnucen. Žalovaná dodala, že si je vědoma povinnosti vrátit finanční prostředky, ale nyní jimi nedisponuje. Nemůže tedy pohledávku uznat.3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den , datum, , při kterém byl přítomen pouze právní zástupce žalované, ostatní účastníci byli řádně omluveni. Zástupce žalované uvedl, že žalovaná podnikatelskou činnost nevykonává, je v současnosti zaměstnána jako zdravotní sestra. Smlouva tak měla mít charakter spotřebitelské smlouvy. Žalovaná uzavírala smlouvu na základě tísně, protože se dostala do finančních problémů a obyčejní lidé neuvažují o tom, zdali smlouvu uzavírají jako podnikatelé či jako spotřebitelé. Také bylo potvrzeno, že žalovaná ničeho na svůj dluh dosud neuhradila. Bylo žádáno, aby ohledně vzniklého bezdůvodného obohacení byla žalované dána možnost hrazení ve splátkách po , částka, měsíčně. Dále nutno podotknout, že v případě, že by byli žalobkyně či její zástupce přítomni při ústním jednání, byli by poučeni o možnosti, že věc bude posouzena z titulu bezdůvodného obohacení. Ostatně již sama žalobkyně v žalobě navrhla, že pokud k tomuto dojde, nechť soud provede důkaz vyžádáním si informací o proběhlé platbě a majiteli účtu, na který byla poukázána.4. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -7261 uzavřené dne , datum, vyplynulo, že se žalobkyně touto smlouvou zavázala žalované poskytnout na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala žalobkyni splatit do 70 dnů ode dne čerpání spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru (tj. ode dne jeho poskytnutí do dne jeho úplného splacení). Den konečné splatnosti úvěru byl stanoven na , datum, s tím, že úvěr měl být uhrazen v 5 splátkách po , částka, splatných , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Každá splátka v celkové výši , částka, sestávala z částky , částka, na úhradu jistiny a částky , částka, na úhradu poplatku. V čl. V. bodu 5.3. smlouvy bylo ujednáno, že v případě prodlení klienta se splacením úvěru trvajícího do 90 dnů bude účtován poplatek ve výši 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně a v případě více než 90 dnů bude počínaje 91. dnem prodlení účtován poplatek ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. V článku VIII. bodu 8.1 smlouvy si strany dohodly smluvní pokutu ve výši , částka, pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoli jednotlivé splátky. V článku VIII. bodu 8.2. si strany dále ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny pro případ prodlení žalované s úhradou úvěru či jeho jakékoli části po dni konečné splatnosti úvěru. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne , datum, bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně vedeného u platební brány ThePay byla odeslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, dne , datum, v 12:51 hodin. Z potvrzení o provedené platbě (Payments info) bylo zjištěno, že na účet žalobkyně vedený u platební brány ThePay byla připsána platba ve výši , částka, z účtu – uvedeno 4079535013 - se jménem žalované coby odesílatele. Sdělením , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo potvrzeno, že účet. č. , č. účtu, patří žalované a dne , datum, jí byla na uvedený účet připsána částka , částka, . Při uzavření podnikatelského úvěru předložila žalovaná svůj doklad totožnosti a úvěr tak uzavřela skutečně žalovaná. Dále nutno konstatovat, že z výpisu z portálu podnikatele pro osobu žalovanou vyplynulo, že v době uzavření podnikatelského úvěru měla platné živnostenské oprávnění na Výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona, když toto oprávnění vzniklo dne , datum, a zaniklo dne , datum, , přičemž smlouva byla uzavřena dne , datum, . Identifikační číslo osoby žalované bylo 01780522, tedy shodné jako je uvedeno i ve smlouvě o podnikatelském úvěru. A je tedy zřejmé, že v době uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru vystupovala žalovaná jako živnostník, což je specifický typ podnikatele, který podniká na základě živnostenského oprávnění. Dne , datum, byla žalované zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby, kde byla žalovaná vyzvána, aby uhradila dluh do tří dnů.5. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (dále jen „ČNB“), databáze časových řad ARAD, tabulky B1.1.2, soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR s fixací úrokové sazby do 1 roku v kategorii UK 14 živnostníci (S.141 + S.142) činila v září 2023, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 10,23 % ročně.6. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , nebo dále sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“7. Přestože z dokazování vyplynulo, že žalovaná i žalobkyně při uzavírání smlouvy vystupovali jako podnikatelé, uplatní se korektiv dobrých mravů i na posouzení shora uvedené úvěrové smlouvy, a to s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . V citovaném rozhodnutím mimo jiné Nejvyšší soud dovodil, že jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany).8. V dané věci byl ve