8 C 342/2024-15 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Klatovech domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to včetně příslušenství. Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Shora uvedená smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetové stránky žalobkyně www.flexifin.cz, kdy žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě, kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, v částce , částka, (, právnická osoba, 000 Kč) a dne , datum, v částce , částka, . Žalovaný si dále zvolil rovněž volitelné služby, a to informační SMS servis za poplatek ve výši , částka, . Žalovaný dvakrát požádal o odklad splatnosti úvěru celkově o 60 dnů, splatnost úvěru tak nastala dne , datum, . Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho a dostal se tak do prodlení s jeho úhradou. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, , které se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, . Žalobkyně dále v souladu s čl. 6.4 Všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 Sazebníku požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru za období od , datum, do , datum, , tedy v částce , částka, .2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -, Anonymizováno, vyslovil Okresní soud v Klatovech svou místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., podle kterého není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci projevili souhlas s tímto postupem tím, že se k této otázce ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a to za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, , a to bezhotovostně formou bankovního převodu. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím. Žalovaný si rámci volitelných služeb sjednal službu „Informační SMS servis“ za poplatek , částka, měsíčně. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) ve výši 1 410,33 % (při čerpání celého úvěru) soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Poplatek za poskytnutí úvěru činil , částka, . Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet č. , č. účtu, částku v celkové výši , částka, , a to dne , datum, v částce , částka, (, právnická osoba, 000 Kč) a dne , datum, v částce , částka, . Ze Sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy, soud zjistil, že v případě prodlení žalovaného se splátkou úvěru, je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení dluhu. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu dne , datum, .6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.10. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.11. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v říjnu 2023, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 10,01 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční procentní sazba 1 410,33 % (při čerpání celého úvěru), tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se ostatního než-li jistiny je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.12. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku včetně poplatků. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, , uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná jako celek.13. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání peněžní prostředky celkem ve výši , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. S ohledem na skutečnost, že dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný žádným způsobem nerozporoval, neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, bezdůvodně se na úkor žalobkyně obohatil o částku , částka, , má povinnost tuto částku žalobkyni vrátit, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovaného o plnění poprvé dopisem ze dne , datum, , ve kterém stanovila žalovanému k zaplacení dluhu lhůtu 3 dnů od doručení oznámení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v této lhůtě dlužnou částku neuhradil,