8 C 68/2025-31 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaný, uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byl rovněž předpis splátek (příloha č. , hodnota, ). Na základě shora uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit, a to včetně úroku v pevné výši , částka, a paušálních cen za plnění a služby související s poskytnutím úvěru (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, ). Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , kdy poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, , přičemž poslední splátka ve výši , částka, byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Následně již ze stany žalovaného nebylo uhrazeno ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně.2. Soudní jednání se konalo dne , datum, . Z účastnického výslechu žalovaného vyplynulo, že žalovaný si bral půjčku na opravu vozidla, přičemž v této době nepočítal s tím, že dostane výpověď ze zaměstnání. Následně již úvěr nebyl schopen splácet. Žalovaný uvedl, že žalobkyni uhradil pouze částku ve výši , částka, . V současné době již má stálou práci a byl by schopen hradit splátky ve výši , částka, měsíčně.3. V závěrečném stanovisku právní zástupkyně žalobkyně navrhla, aby soud žalobě vyhověl v plném rozsahu., právnická osoba, závěrečném stanovisku žalovaný navrhl, aby mu bylo umožněno uhradit dluh ve splátkách.5. Provedenými důkazy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky a poplatky v celkové výši , částka, , a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 272,44 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Z transakční historie bylo soudem zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, . Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu dne , datum, .6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Soud došel k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednané poplatky mají z právního hlediska charakter úroků.10. Soud se dále zabýval platností smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , a to zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 o. z., a dospěl k závěru, že s ohledem na nepřiměřeně vysoké poplatky spojené s poskytnutím úvěru a RPSN ve výši 272,44 %, je třeba smlouvu o úvěru považovat za absolutně neplatné právní jednání s ohledem na rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z.11. Pro úplnost soud uvádí, že dle informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby, činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v únoru 2023, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, v průměru 10,02 %. Roční procentní sazba nákladů, která byla sjednána ve shora uvedené smlouvě, tj. ve výši 272,44 %, tak činí mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry.12. Žalobkyně se domáhala úhrady částky , částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , úhrady za umožnění splatit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala úhrady smluvního úroku a úroku z prodlení. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku ve výši , částka, . Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Za situace, kdy úrok a poplatky byly shledány neplatně sjednanými, žalovaný plnil na jistinu. Tato činila , částka, . Pokud žalovaný plnil shora uvedenou částku, má žalovaný nadále povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a to dle § 2991 o. z. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to ode dne , datum, , tedy dne následujícího po dni, do kterého měl žalovaný dlužnou částku uhradit dle předžalobní výzvy. Ve zbývající části pak byl žalobou uplatněný nárok jako nedůvodný zamítnut.13. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věty druhé o. s. ř., a to na návrh žalovaného. Bylo přihlédnuto k tomu, že žalovaný byl nezaměstnaný a v současné době, byť je již opětovně zaměstnán, je schopen plnit ve splátkách maximálně ve výši , částka, měsíčně. Za dané situace jsou proto odpovídající splátky předmětné částky i s příslušenstvím ve shora uvedené výši, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jedné z nich.14. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně neúspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky , částka, , úspěšnou byla pro částku , částka, . , částka, = 100 %, , částka, = 32,1 % po zaokrouhlení. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 32,1 %, 67,9 % - 32,1 % = 35,8 % poměru úspěchu na straně žalovaného. Žalovanému však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.