8 C 69/2025-24 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaný, uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem v pevné výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, (poslední splátku ve výši , částka, dne , datum, ). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, , poplatku za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala úhrady smluvního úroku a úroku z prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že ověřila úvěruschopnost žalovaného a vyžádala si od něj pracovní smlouvu a výplatní pásky.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Provedenými důkazy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky a poplatky v celkové výši , částka, , a to ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 272,44 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Z transakční historie bylo soudem zjištěno, že žalovaný na úvěrovou smlouvu č. , hodnota, uhradil celkem , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, . Právní zástupce žalobkyně adresoval dne , datum, žalovanému předžalobní výzvu k plnění, ve které ho vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Soud došel k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednané poplatky mají z právního hlediska charakter úroků.9. Soud se dále zabýval platností smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , a to zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. a dospěl k závěru, že s ohledem na nepřiměřeně vysoké poplatky spojené s poskytnutím úvěru (86 % jistiny) a RPSN ve výši 272,44 % je třeba smlouvu o úvěru považovat za absolutně neplatnou s ohledem na rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z.10. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, , poplatku za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala úhrady smluvního úroku a úroku z prodlení. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, . Za situace, kdy úroky a poplatky, byly shledány neplatně sjednanými, žalovaný plnil na jistinu. Tato činila , částka, . Pokud žalovaný plnil shora uvedenou částku, má žalovaný povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to ode dne , datum, , tedy dne následujícího po dni, do kterého měl žalovaný dlužnou částku uhradit dle předžalobní výzvy. Ve zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.11. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně neúspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky , částka, , úspěšnou byla pro částku , částka, . , částka, = 100 %, , částka, = 24,2 % po zaokrouhlení. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 24,2 % = 75,8 %; 75,8 % - 24,2 % = 51,6 % poměru úspěchu na straně žalovaného. Žalovanému však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.