20 C 264/2020-42 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 17 680,58 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z jistiny 14 731,21 Kč za období od 24. 3. 2017 do 14. 6. 2018 do 22. 8. 2018 v zákonné sazbě v celkové výši 1 907,77 Kč, s kapitalizovaným úrokem z žalované jistiny 14 731,21 Kč za období od 3. 1. 2018 do 22. 8. 2018 v sazbě 28 % ročně v celkové výši 2 728,23 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z žalované jistiny 14 731,21 Kč od 23. 8. 2018 do zaplacení a s úrokem 28 % ročně z téže částky za totéž období. Žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 22 000 Kč a ta se zavázala ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 18 776 Kč představující úrok 3 793 Kč, poplatek za zpracování a doručení ve výši 2 150 Kč a poplatek za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 12 833 Kč. Půjčka měla být splacena v 60 týdenních splátkách po 680 Kč. Žalovaná však do postoupení uhradila pouze 15 035 Kč a po postoupení pohledávky dne 22. 8. 2018 částku 2 500 Kč, celkem tedy uhradila 17 535, když poslední příslušnou splátku uhradila dne 16. 3. 2017a poté ještě splátku mimořádnou. Žalobkyně započetla tuto částku částečně na jistinu a částečně na poplatek a požaduje po žalované na jistině 14 731,21 Kč a na poplatku 2 949,37 Kč. 1. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobkyně souhlasil s tímto postupem již v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka 22 000 Kč. Ta se zavázala vrátit ji v 60 týdenních splátkách po 680 Kč, včetně sjednaného poplatku ve výši 18 776 Kč (smlouva). Pohledávka za žalovanou byla původní věřitelkou postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 (smlouva o postoupení pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018). Žalovaná zaplatila celkem 17 535 Kč (tabulka umoření) Soudu je známo, že průměrná úroková sazba úvěrů na spotřebu domácností při fixaci nad jeden rok do 5 let činila v listopadu 2016 ročně 12,56 % (statistické údaje ČNB). <i>4. Podle § 2391 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dále též jen„ OZ“ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> 5. Soud zjištěné skutečnosti právně posoudil a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně. Částka 4 465 Kč představuje jistinu zápůjčky po zohlednění plnění žalované ve výši 17 535 Kč. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně platně smlouvu o zápůjčce v souladu s § 2390 a násl. OZ, nicméně porušila podmínky smlouvy a přestala pravidelné splátky hradit. Soud žalobě vyhověl v části požadované jistiny se zohlednění plnění žalované ve výši 17 535 Kč výlučně na jistinu, a to z důvodů uvedených níže. Soud přiznal žalobkyni též příslušenství z této jistiny v podobě zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbytku byla pak žaloba zamítnuta. 6. Jde-li o souhrnný poplatek, soud shledal tento nárok jako nepřiměřený. Žalobkyní požadovaný nárok zastírá nepřiměřené úročení půjčených peněz a není poplatkem v pravém slova smyslu, kterým by bylo placeno za poskytnutou službu. Podle soudu je smyslem a účelem sjednaného poplatku generovat větší zisk z poskytnutých peněz, než sjednaný úrok 28 % ročně. Takové ujednání je pak nepřiměřené podle § 1813 OZ a nepřihlíží se k němu dle § 1815 OZ, a to včetně sjednaného úroku. Úrok sjednaný v celkové výši 73,97 % ročně totiž několikanásobně převyšuje obvyklou úrokovou míru bank v době poskytnutí půjčky (blíže ke srovnání rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že tvrzený poplatek, který má sloužit mimo jiné i ke krytí inkasa pohledávek, je požadován i za inkasa, která však vůbec realizována nebyla. Soud nepřihlížel pouze k ujednání o poplatku včetně úroků. Plnění poskytnuté žalovanou ve výši 17 535 Kč proto soud započetl na zapůjčenou jistinu. Soud výrokem II. tedy zamítl žalobu co do poplatku ve výši 2 949,37 Kč, který však představuje skrytě sjednaný úrok, stejně jako co do části požadované jistiny ve výši 10 266,21 Kč, představující úhradu žalobkyní původně započtenou na poplatek, ve skutečnosti však představující úhradu jistiny. Dále výrokem II. zamítl příslušenství z těchto částek. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalované, která byla ve věci převážně úspěšná žádné náklady řízení nevznikly.