20 C 274/2021-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Manželka se návrhem doručeným soudu dne 1. 11. 2021 domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že od března 2020, kdy potratila, přetrvávají mezi manželi neshody a došlo k vzájemnému citovému odcizení. Manželka si našla nového partnera, v říjnu 2020 opustila společnou domácnost. Manželství je bezdětné. V současnosti očekává narození dítěte, jehož otcem je její nový partner. Manželé spolu již komunikují jen sporadicky, převážně telefonicky a manželství se stalo jen formálním svazkem a je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 2. Manžel podáním ze dne 29. 10. 2021 s návrhem na rozvod manželství souhlasil s tvrzením manželky o rozvratu manželství a jeho příčinách a připojil se k návrhu na rozvod manželství. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Manželství je bezdětné. Z nesporných tvrzení účastníků pak soud zjistil, že jejich soužití je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Jako příčinu rozvratu manželství oba manželé uvedli přetrvávající neshody a vzájemné citové odcizení. <i>4. Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> 5. V daném případě soud na základě shora zjištěného a prokázaného skutkového stavu věci dospěl k závěru, že manželství účastníků je ve smyslu ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manžel s k návrhu na rozvod manželství připojil a soud neměl po provedeném dokazování důvod pochybovat o pravdivosti shodného tvrzení manželů, že jejich soužití je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství byly přetrvávající neshody a vzájemné citové odcizení. Za tohoto stavu bylo manželství rozvedeno tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 6. Výrok II. vychází z ust. § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.