20 C 52/2021-83 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 22. 12. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částku 22 441 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 34 675 Kč od 22. 12. 2016 do 4. 4. 2017, z částky 3 444 Kč od 5. 4. 2017 do zaplacení a z částky 18 997 Kč od 28. 3. 2017 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7. 8. 2008 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Ta měla být dodávána do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], vedeného pod č. [anonymizováno] OPM: [číslo]. Za období od 3. 12. 2015 do 2. 12. 2016 vystavila žalobkyně žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 7. 12. 2016 s datem splatnosti 21. 12. 2016 znějící na částku 53 672 Kč. Za období od 3. 12. 2016 do 31. 12. 2016 vystavila žalobkyně žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 13. 3. 2017 s datem splatnosti 27. 3. 2017 znějící na částku 18 997 Kč Smluvní vztah mezi účastníky měl vzhledem k výpovědi smlouvy žalovanou skončit 31. 12. 2016. Dne 7. 10. 2016 se k žalobkyni dostavil nový zákazník, který žádal o přepis odběru na svoji osobu. Protože v tomto případě je nutno uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny s distributorem a zaregistrovat smlouvy u operátora trhu s elektřinou (OTE), stejně jako ohlásit zrušení smluv původního zákazníka, má žalobkyně pro tuto administrativu stanovenou lhůtu 18 pracovních dnů. Dodávka elektřiny pro žalovanou tak skončila 3. 11. 2016. Žalovaná posléze reklamovala konec fakturačního období, kdy fakturaci do konce roku považovala za neoprávněně dlouhou. Byť měl správně smluvní vztah skončit až k datu 31. 12. 2016, vyšla žalobkyně žalované vstříc a na základě uplatněné reklamace vystavila opravné faktury, kde jako konečné stavy použila stavy uvedené v předávacím protokolu, předloženém žalovanou a stálé platby vyúčtovala pouze k datu 3. 11. 2016. Opravné faktury poté započetla na jistinu dříve vystavené faktury [číslo]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2018 přešly obě pohledávky na žalobkyni. 2. Žalobkyně při jednání soudu dne 7. 12. 2021 změnila žalobu tak, že se zaplacení částky 18 997 Kč domáhala nově z titulu dodávky elektrické energie za období od 3. 12. 2015 do 2. 12. 2016 a nikoli z důvodu dodávky elektrické energie od 3. 12. 2016 do 31. 12. 2016. Soud usnesením vyhlášeným při jednání dne 7. 12. 2021 změnu žaloby připustil. 3. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že prostřednictvím jednatele [jméno] [příjmení] dne 30. 9. 2016 podala u žalobkyně žádost o ukončení smlouvy o dodávkách elektrické energie, jelikož došlo k ukončení nájemní smlouvy pro uvedený prostor a předmětná nemovitost byla pronajata třetímu subjektu, který následně dne 7. 10. 2016 požádal o uzavření příslušné smlouvy o dodávce elektrické energie. Dále žalovaná uplatnila námitku promlčení jak proti původnímu nároku žalobkyně, tak vůči změněné žalobě v té podobě, kdy se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 997 Kč za dodávku elektrické energie nově za období od 3. 12. 2015 do 2. 12. 2016. 4. Mezi stranami bylo nesporné a vyplývá to taktéž ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 7. 2008 a dodatku k této smlouvě z 19. 3. 2012, že předchůdkyně žalobkyně na základě těchto smluv dodávala žalované elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo] a žalovaná se zavázala za dodanou elektrickou energii zaplatit sjednanou cenu. Ze smlouvy o ukončení nájmu domu ze dne 29. 9. 2016, protokolu o předání nemovitosti a smlouvy o nájmu domu ze dne 29. 9. 2016 a protokolu o předání nemovitosti soud zjistil, že žalovaná ukončila nájem bytového domu na adrese [adresa žalované], kdy k datu 29. 9. 2016 stav elektroměru [číslo] činil 121 002 MWh a 225 920 MWh. Ze žádosti o ukončení smlouvy o dodávce elektrické energie ze dne 30. 9. 2016 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o ukončení smlouvy o dodávce elektrické energie s tím, že ukončení se týká elektroměru [číslo] když konečný stav elektroměru ke dni výpovědi je VT 121 002 MWh a na NT 225 920 MWh. Z faktury [číslo] vystavené dne 7. 12. 2016 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované odběr elektrické energie v odběrném místě z elektroměru [číslo] za období od 3. 12. 2015 do 2. 12. 2016 částkou 53 672 Kč za spotřebovaných 74,123 MWh elektrické energie. Z faktury [číslo] ze dne 13. 3. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za odběr elektrické energie prostřednictvím elektroměru [číslo] v období od 3. 12. 2016 do 31. 12. 2016 částku 18 997 Kč a to za odběr 8,235 MWh. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2018 soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z dopisu ze dne 8. 3. 2017 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně obdržel žádost o ukončení smluvního vztahu na dodávku elektrické energie dne 30. 10. 2016. Dne 7. 10. 2016 zároveň přijal žádost nového zákazníka na uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. V době přijetí požadavku na změnu zákazníka byla lhůta na provedení změny 18 pracovních dnů. Smluvní vztah k odběrnému místu byl ukončen k 3. 1. 2017 a nikoliv k 3. 11. 2016 a za tuto prodlevu se právní předchůdkyně omluvila, a jelikož považovala za nespravedlivé, aby žalovaná hradila spotřebu elektřiny za období, kdy odběrné místo již nevyužívala, provedla přeúčtování spotřeby elektřiny a to opravným daňovým dokladem vystaveným dne 29. 3. 2017, kterým provedla opravu fakturované spotřeby elektrické energie za období od 3. 12. 2016 do 31. 12. 2016 s tím, že v uvedeném období nebyla žalovanou odebrána elektrická energie v množství 8,235 MWh a hodnotě 18 997 Kč a dále opravným daňovým dokladem ze dne 29. 3. 2017 opravila fakturované množství spotřebované elektrické energie za období od 4. 11. 2016 do 2. 12. 2016 v množství 15,236 MWh odpovídající hodnotě 31 231 Kč. 5. Na základě shora učiněných dílčích skutkových zjištění dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, že právní předchůdce žalobkyně dodal žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie v období od 3. 12. 2015 do 2. 12. 2016 elektřinu v množství 58,887 MWh a hodnotě 22 441 Kč a splatnost této částky byla stanovena do 21. 12. 2016. <i>5. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> 6. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dovodil, že předchůdce žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu na dodávku elektřiny do odběrného místa EAN [číslo] podle § 50 zák. č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) Touto smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa a žalované vznikla povinnost zaplatit za ni dohodnutou cenu (§ 50 odst. 1 citovaného zákona). Žalovaná žalobkyni nezaplatila za dodávku elektřiny a stálé platby od 3. 12. 2015 do 2. 12. 2016 celkem částku 22 441 Kč za 58,887 MWh odebrané elektřiny. Žalobkyně se nejdříve žalobou doručenou soudu dne 22. 12. 2020 domáhala za období 3. 12. 2015 až 2. 12. 2016 uhrazení částky 3 444 Kč. Tento nárok soud posoudil jako zcela důvodný, když vyplývá z faktury vystavené za uvedené období, a to i při zohlednění obou opravných faktur. Jelikož smlouva o dodávce elektrické energie byla mezi stranami uzavřena dne 1. 7. 2009 a otázka promlčení se řídí ustanovením § 387 a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, je promlčecí lhůta v daném případě čtyřletá. Jelikož splatnost faktury byla stanovena do 21. 12. 2016 a první den prodlení žalované tudíž nastal dne 22. 12. 2016, není uvedený nárok promlčen, když žaloba byla žalobkyní podána poslední den promlčecí lhůty dne 22. 12. 2020. 7. Uvedené ovšem neplatí ohledně zbylé částky 18 997 Kč, když žalobkyně provedla změnu žaloby v tom smyslu, že uvedené částky se již nedomáhá z titulu dodávek elektrické energie za období od 3. 12. 2016 do 31. 12. 2016, ale nově z jiného důvodu a to z titulu dodávky elektrické energie za období od 3. 12. 2015 do 2. 12. 2016, kterou fakturovala fakturou [číslo] se splatností do 21. 12. 2016. Pokud žalobkyně uvedenou částku z tohoto důvodu uplatnila až změnou žaloby ze dne 7. 12. 2021, učinila tak až po uplynutí promlčecí lhůty a námitka promlčení vznesená žalovanou je co do nároku ve výši 18 997 Kč důvodná. Účinky stavění běhu promlčecí lhůty stanovené ustanovením § 402 obchodního zákoníku nastaly pro nárok žalobkyně z titulu dodávky elektrické energie žalované za období od 3. 12. 2015 do 2. 12. 2016 dne 22. 12. 2020 pouze v rozsahu částky 3