20 C 87/2021-75 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 19. 1. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 37 084 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 21. 10. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žaloba je dále odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 11. 6. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěrový rámec a žalovaný čerpal peněžní prostředky v souhrnné výši 37 083,67 Kč. Úvěr byl sjednán prostřednictvím internetových stránek původního věřitele [webová adresa]. Žalovaný se zavázal úvěr pravidelně splácet a splatit nejpozději do 20. 10. 2010. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne 11. 6. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč (sdělení [právnická osoba]) a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit ve sjednaných splátkách. Měsíční výpůjční úroková sazba byla sjednána na 8,50 %, měsíčně tedy 102 % p.a. Výše RPSN úvěru činila 262,91 % Smlouva byla uzavřena prostředky umožňujícími dálkový přístup. Z platební informace a dokumentu [jméno] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že smlouvě bylo přiděleno [číslo] [variabilní symbol]. Soudu byla ovšem oproti tvrzením žalobkyně ohledně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 dosud doručena jiná smlouva o postoupení pohledávek z jiného dne, a to ze dne 27. 1. 2020. Z příloh k této smlouvě o postoupení pohledávek i oznámení o postoupení pohledávek pak vyplývá, že žalobkyni byla touto smlouvou ze dne 27. 1. 2020 postoupena pohledávka z jiné smlouvy, a to označené referenčním [číslo] variabilním symbolem [číslo]. 4. Soud se proto primárně zabýval aktivní legitimací žalobkyně stran převodu práv a povinností z úvěrové smlouvy z původního věřitele [právnická osoba] na žalobkyni. Žalobkyni přitom v řízení tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně přechodu těchto práv. Žalobkyně této své procesní povinnosti nedostála, a to i přes to, že byla přípisem ze dne 2. 9. 2021 informována o tom, že na jednání bude žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jaké bylo smlouvě o revolvingovém úvěru přiděleno číslo a variabilní symbol a že žalobkyni byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 skutečně postoupena pohledávka z titulu tvrzené smlouvy o úvěru. Jelikož se žalobkyně ani po tomto upozornění nedostavila na jednání nařízené na 5. 11. 2021 nemohl ji soud poučit podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k jejich prokázání. Protože žalobkyně neprokázala přechod práv a povinností z úvěrové smlouvy uzavřené dne 11. 6. 2018 byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, když žalobkyně neunesla výše uvedené břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně své aktivní věcné legitimace. 5. Výrok II. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měl v řízení úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvší žalobkyni. Žalovaný uvedl, že náhradu nákladů řízení nepožaduje. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.