38 C 205/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 5. 2021 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 274,69 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], nedílnou součástí smluv byly i všeobecné obchodní podmínky. Na základě uvedených smluv žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný tuto odebíral. Za období od 26. 4. 2019 do 5. 11. 2019 byla dodaná elektřina do tohoto odběrného místa vyúčtovaná fakturou [číslo] znějící na 1638 Kč, která se stala splatnou dne 20. 11. 2019. Za období od 6. 11. 2019 do 24. 8. 2020 byla dodaná elektřina do tohoto odběrného místa vyúčtovaná fakturou [číslo] znějící na 25 769,19 Kč, která se stala splatnou dne 16. 9. 2020. S ohledem na prodlení žalovaného zaslala žalobkyně žalovanému postupně 4 upomínky ze dne 27. 9. 2019, 5. 2. 2020, 18. 5. 2020 a 31. 7. 2020, žalovaný je za jejich zaslání povinen zaplatit částku ve výši 240 Kč za každou z upomínek v souladu s VOP. S ohledem na neplacení elektřiny, byl žalovaný odpojen. Za toto odpojení mu byl vyúčtován v souladu s ceníkem distributora poplatek ve výši 907,50 Kč včetně DPH fakturou [číslo] splatnou dne 9. 9. 2020. Právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení dluhu upomínkou ze dne 3. 5. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém a právním stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny vztahující se k v žalobě uvedenému odběrnému místu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni kupní cenu elektřiny a související služby (viz citovaná smlouva založená v CEPR). Žalobkyně žalovanému postupně vyúčtovala kupní cenu a související služby za období od 26. 4. 2019 do 24. 8. 2020 dvěma fakturami, které jsou uvedeny shora znějícími celkem na částku ve výši 27 407,19 Kč (1 638 Kč a 25 769,19 Kč) (viz faktury v CEPR). Žalovaný z tohoto titulu žalobkyni nic nezaplatil. Soud tedy žalobkyni do výše této jistiny vyhověl, když dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou kupní cenu dodávky elektřiny a souvisejících služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Následně byl žalovaný 4krát upomínán k zaplacení, žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení sjednaného poplatku ve výši 240 Kč za upomínku, který soud hodnotí jako paušalizovanou náhradu škody vzniklou žalobkyni za porušení povinností žalovaného odpovídající nákladům vynaloženým na upomínání žalovaného a vyčíslenou jednotkovou cenou ve výši 240 Kč za každou upomínku VOP. Pokud pak byl žalovaný s ohledem na neplacení kupní ceny a ceny služeb odpojen, vznikl žalobkyni dále nárok na zaplacení částky ve výši 907,50 Kč včetně DPH dle Ceníku žalobkyně. Soud tento poplatek taktéž hodnotí jako paušalizovanou škodu představující paušálně vyčíslené náklady vynaložené na odpojení zákazníka při porušení jeho povinností, resp. jako smluvní pokutu ve smyslu § 2048 OZ. Poplatek byl vyúčtován shora uvedenou fakturou. Žalovaný ničeho z požadovaného plnění žalobkyni nezaplatil. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení kupní ceny za dodanou elektřinu a na zaplacení smluvní pokuty a nákladů za upomínky i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Soud posoudil žalobu žalobce co do těchto částek jako zcela důvodnou. 8. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 624 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 172 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 274,69 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu s ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána na formuláři pro podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, odůvodněna byla velmi stručně a s ohledem na předmět podnikání žalobkyně (prodej a distribuce elektřiny) soud předpokládá, že se jedná o obvyklou žalobu, kterou žalobkyně v rámci svého předmětu podnikání obvykle podává.