38 C 214/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 930 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako provozovatel motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] s tím, že toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Toto vozidlo bylo v době od 21. 9. 2019 do 31. 12. 2019 tedy po dobu 102 dní bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 102 dní, tedy částky ve výši 6 630 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 6 930 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 9. 11. 2020, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu ze dne 19. 1. 2021. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení podáním doručeným dne 9. 9. 2021 (č.l.16-18) tak, že s nejdříve byla výzva k zaplacení příspěvku odeslána panu [jméno] [příjmení], který byl zjištěn jako osoba povinná z údajů sdělených Ministerstvem dopravy. [jméno] [příjmení] však žalobkyni doložil fakturu [číslo] ze dne [datum] a příjmový pokladní doklad č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým mělo dojít k převodu vozidla na žalovaného. Žalovaný navíc uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o pojištění předmětného vozidla [číslo] pro období předcházející žalovanému období a u stejného subjektu pak pojistnou smlouvu [číslo] bezprostředně po předmětném období, v obou smlouvách je žalovaný uveden jako vlastník a provozovatel vozidla. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 4. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, jeho souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z potvrzení [stát. instituce] vyplývá, že v registru silničních vozidel byl jako provozovatel a vlastník motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] s obsahem motoru v rozmezí 1850 a 2500 cm3, veden v období od 21.9.2019 do 31.12.2019 [jméno] [příjmení] (č.l. 11). Z přehledu pojištění vozidla pojistitele [právnická osoba] je patrné, že v době od 7. 7. 2017 do 26. 7. 2017 bylo předmětné vozidlo pojištěno osobou vlastníka a provozovatele [jméno] [příjmení], v době od 15. 7. 2017 do 2. 11. 2017 osobou žalovaného jako vlastníka a provozovatele a stejně tak i v období od 30. 11. 2017 do 19. 6. 2019 (viz č.l. 21-24). Dne [datum] bylo vozidlo prodáno [jméno] [příjmení] žalovanému (viz faktura č.l. 20 a příjmový pokladní doklad č.l. 19). Dne 26. 8. 2020 adresovala žalobkyně výzvu žalovanému k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu ČKP, a to v sazbě 65 Kč denně za citované období 102 dní (tedy od 29. 9. 2019 do 31. 12. 2019) ve výši 6 630 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč. Následně byl žalovaný ještě upomínán k uhrazení dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 1. 2021 byl žalovaný upomínán k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně. 6. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). 8. Podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru v rozmezí 1350 až 1850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 9. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru v rozmezí 1850 až 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 10. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 11. V dané věci má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný v předmětném období byl vlastníkem a provozovatelem vozidla, byť nebyl jako osoba vlastník a provozovatel zapsán do registru silničních vozidel. Se zápisem do tohoto registru není spojena domněnka správnosti, soud proto tuto informaci považuje jen za jeden z listinných důkazů. Bylo však jinými důkazy prokázáno, že došlo k prodeji předmětného vozidla žalovanému a v předmětném období byl žalovaný jeho vlastníkem. Soud má dále za prokázané, že v uvedené době nebylo vozidlo žalovaného řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. příspěvku, který pro předmětný osobní automobil činí 65 Kč za den. Žalobkyně doložila výzvu k zaplacení dlužné částky, adresovanou žalovanému, ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb., a to ze dne 26. 8. 2020. Po uplynutí 60 dnů ode dne doručení takové výzvy s ohledem na její text se stává splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, v tomto případě ode dne 9. 11. 2020, a to ohledně částky požadované v žalobě odpovídající jak příspěvku, tak částce 300 Kč za každé vozidlo (náklady uplatnění). Žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014), a to od žalobkyní uplatněného data 10. 11. 2020. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když nárok posoudil jako zcela důvodný (výrok I.). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 385 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, soud stanovil ke splnění povinností běžnou třídenní lhůtu.