38 C 239/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u soudu dne 22. 6. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady za vyšetření, ošetření a následný pobyt na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní na adrese [adresa]. Žalobkyně vystavila na takto vzniklé náklady daňový doklad [číslo] ze dne [datum] se splatností do 17. 7. 2020, žalovaný však v době splatnosti i přes uznání dluhu ze dne [datum] nic nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.V řízení zůstal pasivní. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 1. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Dne 17. 6. 2020 byl žalovaný z důvodu ohrožování vlastní bezpečnosti dopraven na Protialkoholní záchytnou stanici na adrese [adresa], (dále jen„ záchytná stanice“), provozovanou žalobkyní. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt byl žalovanému vystaven daňový doklad [číslo] znějící na částku 3 000 Kč splatná dne 17. 7. 2020. Dne [datum] žalovaný vůči žalobkyni v souladu s ust. § 2053 občanského zákoníku v rozhodném znění uznal tento svůj dluh co do důvodu a výše, a to písemným uznávacím prohlášením, ve kterém se zavázal dluh do 30 dnů od podpisu uznávacího prohlášení uhradit. Předžalobní výzvou ze dne 24. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. <i>4. Podle § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném do 30. 5. 2017 (dále jen„ zákon č. 379/2005 Sb.“), pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace.</i> <i>5. Podle § 17 odst. 4, věty první, zákona č. 379/2005 Sb. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba.</i> 6. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný byl dne [datum] vyšetřen a následně hospitalizován na záchytné stanici provozované žalobkyní. Jelikož se u něj prokázala přítomnost alkoholu podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. hradí náklady tohoto vyšetření a následného pobytu on sám. Výše této náhrady byla vyčíslena na částku 3 000 Kč, přičemž soud nemá důvod pochybovat o tom, že tato částka odpovídá skutečným a v žalobě uvedeným nákladům žalobkyně nákladům na vyšetření a následný pobyt; svůj dluh vůči žalobkyni v této výši ostatně žalovaný dne [datum] také uznal. Jelikož však žalobkyni tuto částku dosud nezaplatil, soud žalobě vyhověl. 7. Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Jak již bylo řečeno, dluh z titulu úhrady nákladů na vyšetření a následný pobyt na záchytné stanici podle dohody o uznání dluhu dospěl dne 17. 7. 2020 a od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení z částky 3 000 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení. 8. Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.