38 C 269/2020 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou ke Krajskému soudu v Plzni dne 20. 11. 2015 (viz č.l. 2 - 3, 32) se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku ve výši 187 285,55 EUR a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel se žalovaným kupní smlouvu, na základě které se žalobce zavázal dodat žalovanému technologické zařízení kompletující linku pro výrobu sloupů a žalovaný se zavázal za dodání předmětu koupě zaplatit kupní cenu ve výši 1 713 500 EUR. Pro účely vývozu do Ruské federace byl vydán žalobci nezbytný certifikát a zařízení bylo žalobcem žalovanému dodáno a uvedeno do zkušebního provozu v době od 12. 4 do 21. 4. 2007, proběhla i výroba zkušebního počtu 8 sloupů. Žalovaný odmítl podepsat Protokol o předání zařízení a zaškolení personálu. Žalovanému vznikla povinnost doplatit 10% kupní ceny ve výši 171 350 EUR. Tento doplatek nebyl dosud zaplacen. Dle č.l. 8.5. kupní smlouvy tak vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z nezaplacené kupní ceny. Předmětem řízení je smluvní pokuta za období od 22. 11. 2012 do 19. 11. 2015 (tj. 1093 dní) ve výši 187 285,55 EUR. Žalobce ohledně pravomoci českých soudů ve věci rozhodovat odkázal na ustanovení čl. 10.1. uzavřené smlouvy s tím, že by mělo být aplikováno ruské hmotné právo a Úmluva OSN o mezinárodní koupi zboží. Uvedl dále, že žalovaný ohledně kvality dodaného zařízení vyvolal soudní spor v Ruské federaci, ve věci rozhodl Nejvyšší arbitrážní soud Ruské federace rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, adresa, /, Anonymizováno, , kterým byla žaloba proti žalobci zamítnuta. Současně žalobce odkázal na řízení vedená u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, , která se týkají stejného právního základu, nicméně smluvní pokuty za jiná období.2. Po zaplacení soudního poplatku ve snížené výši 10% (90% osvobození bylo přiznáno pravomocným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ) odpovídající částce 2 530 Kč (viz č.l. 104) byla žaloba žalovanému doručena s překladem do ruského jazyka společně s usnesením o přerušení řízení č.j. , spisová značka, ze dne , datum, s ohledem na probíhající dovolací řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni sp. zn. , spisová značka, , dokumenty byly doručeny dne 14. 9. 2017 (viz č.l. 124 až 128). V řízení bylo pokračováno na základě usnesení č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Krajský soud v , Anonymizováno, se následně zabýval svojí věcnou příslušností a dospěl k závěru, že není věcně příslušným ve věci rozhodovat. Usnesení o pokračování v řízení bylo společně s výzvou k vyjádření se k věcné příslušnosti opět přeloženo do ruského jazyka a doručeno žalované dne 8. 4. 2019 (viz č.l. 163 až 167).3. Žalovaný se vyjádřil podáními doručenými Krajskému soudu v , Anonymizováno, (viz č.l. 150 – 155). V podáních uvedl, že vznesla námitky proti předání věci zdejšímu soudu. Jeho námitky lze shrnout tak, že není dána pravomoc českých soudů o věci rozhodovat, neboť žalovaná není rezidentem v ČR, věc by měla být řešena v rozhodčím řízení, a to dle Arbitrážního řádu Ruské federace, obdobný rozhodčí soud na území ČR nepůsobí a soudní rozhodnutí by nebylo v Ruské federaci uznáno a rozhodnutí by nebylo tak vykonatelné. Příslušným k rozhodování by měl být dle žalovaného Arbitrážní soud , Anonymizováno, oblasti. Žalovaný dále namítl s odkazem na čl. 195, 196, 199 Občanského zákoníku Ruské federace promlčení nároku žalobce.4. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. Ncp 576/2019- 172 ze dne , datum, bylo rozhodnuto o tom, že ve věci jsou věcně příslušné okresní soudy a věc byla postoupena zdejšímu soudu k vyřízení. Usnesení bylo žalovanému doručeno (viz č.l. 195 až 202). Usnesení nabylo právní moci dne 11. 6. 2020 a věc byla postoupena k vyřízení zdejšímu soudu dne 18. 9. 2020.5. Usneseními ze dne , datum, byli žalobce (viz č.l. 216) a žalovaný (č.l. 215) vyzváni k vyjádření. Soud současně nařídil termíny jednání na dny , datum, , , datum, a , datum, . Předvolání i usnesení obsahující výzvu bylo žalovanému doručeno dne 30. 8. 2021 (viz č.l. 333-335, reakce žalovaného č.l. 348 – 356, 375 a dokumenty doručené soudu dne 6. 12. 2021 viz č.l. 387 a násl.)6. Žalobce se k výzvě soudu vyjádřil podáním ze dne 4. 2. 2021 (viz č.l. 246) a ze dne 2. 11. 2021 (viz č.l. 367). V podání navrhl zopakoval svoji argumentaci uvedenou shora, odkázal na rozhodnutí zdejších soudů, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího arbitrážního soudu Ruské federace sp. zn. 586_432039 ze dne , datum, , Nejvyššího soudu ČR č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a Vrchního soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterými byla řešena pravomoc českých soudů, hmotně právní režim smluvního vztahu a obrana žalovaného týkající se nesplnění povinností žalobce spočívající v uplatněném nároku na vrácení části peněžitého plnění z titulu neoprávněného majetkového prospěchu (rozhodnutí arbitrážních soudů Ruské federace). Žalobce navrhl pro případ potřeby též výslechy jednatele žalobce a původního jednatele žalobce za účelem vyložení ustanovení smlouvy. Dále odkázal na listinu nazvanou znalecký posudek ze dne , datum, vypracovaný v řízení sp. zn. , spisová značka, týkající se Občanského zákoníku Ruské federace a doložil příslušná ustanovení tohoto předpisu v ruštině.7. Žalovaný se k jednání dne , datum, ani k jednání dne , datum, nedostavil s omluvou, že s ohledem na situaci týkající se onemocnění COVID - 19 nedostala oprávněná osoba žalovaného vízum ke vstupu do ČR, neobdržela ani odpověď od Krajské hygienické stanice v , Anonymizováno, a z jednání se proto omlouvá a žádá o jeho odročení, žalovaný vznesl námitku, že bez jeho přítomnosti není možné ve věci jednat. V podání na č.l. 348 dále žalovaný zopakoval námitky nedostatku pravomoci soudu (překlad je obsažen v protokolu z jednání ze dne , datum, , tlumočnice sdělila podstatný obsah listiny přímo při jednání). Uvedl, že soud není nadán pravomocí o věci rozhodovat, věc by měla být rozhodnuta Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře a Agrární komoře v Praze a namítl, že mu nebyla doručena žaloba a další dokumenty.8. Jednání dne , datum, nebylo odročeno, neboť soud postupoval dle Ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 11. 2021, č.j. MZDR 20599/2020-131/MIN/KAN podle něhož je Ruská federace zařazena mezi země s velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID – 19, neboť není v opatření výslovně zmíněna. Pro příjezd osob z takových zemí do ČR jsou stanovena pravidla Ochranným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 10. 2021, č.j. MZDR 20599/2020-126/MIN/KAN tak, že v čl. I. bodu B) 3) a pokud je jejich vstup odůvodněn předvoláním soudu, neplatí pro ně dle čl. II bodu 1 h) zákaz vstupu na území ČR. Příjezd zástupce žalovaného či jeho právního zástupce tak nebyl zakázán, jen musela konkrétní osoba splnit opatřením stanovené podmínky a včas podmínky řešit. S ohledem na tyto skutečnosti soud proto nemůže při zohlednění data doručení předvolání žalovanému dne 30. 8. 2021 omluvu žalovaného považovat za důležitý důvod, pro který by mělo být jednání ve smyslu § 119 o.s.ř. odročeno.9. Soud zjistil z provedených listinných důkazů následující skutkový stav. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem byla povinnost žalobce dodat žalovanému zařízení na výrobu 12 m sloupů osvětlení a žalovaný se zavázal zaplatit kupní cenu ve výši 1 713 500 EUR, splatnou tak, že 50% bude zaplaceno do 10ti dní od podpisu smlouvy, 40% bude zaplaceno 10 dní před expedicí a 10% po podpisu Protokolu o uvedení zařízení do provozu u žalovaného. Dohodnutá cena zahrnovala i obaly, montáž a zaškolení obsluhy. V článku 8.5. smlouvy účastníci sjednali pro případ prodlení s doplatkem kupní ceny ve výši 10% ( tedy 171 350 EUR) smluvní pokutu ve výši 0,1% z neuhrazené částky za každý den prodlení. V článku 10.1. účastníci ujednali, že spory týkající se tohoto smluvního vztahu budou rozhodovány arbitrážním soudem v sídle žalobce a při projednávání sporů bude použito ruské právo. (viz. č.l. 5 - 14).10. Základem sporu se zabývaly již vyšší soudy v níže popsaných rozhodnutí, jejichž odůvodnění vzal soud při své úvaze za základ a postupoval ve shodě s jejich závěry, na které pak navázal.11. Soud se předně zabýval otázkou, zda je pravomocný o věci rozhodovat. Tuto otázkou se zabýval již Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 5383/2016 - 165 ze dne 26. 9. 2018 (rozhodnutí bylo vydáno s ohledem na řízení vedené u Krajského soudu v , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, ), který řešil otázku pravomoci českých soudů rozhodovat spory mezi účastníky plynoucí z předmětného smluvního vztahu s ohledem na ustanovení čl. 10.1. uzavřené smlouvy a učinil následující úvahu. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v projednávané věci je jednoznačně dán mezinárodní prvek, jelikož se jedná o žalobu české právnické osoby proti právnické osob, která má sídlo na území Ru