16 C 160/2021-25 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal náhrady škody a poplatků za prodlení s nevrácením knih, které si žalovaná u žalobce vypůjčila. Žalovaná se nevyjádřila. Soud rozhodl bez nařízení jednání se souhlasem účastníků (§ 115a občanského soudního řádu, o.s.ř.), jelikož účastníci na výzvu soudu nevznesli proti tomuto zamýšlenému postupu soudu žádné námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Bylo prokázáno, že žalovaná je evidovaným čtenářem žalobce ode dne [datum]. Dne [datum] si vypůjčila 1 ks knih (resp. knihovních jednotek), které měla vrátit do 28 dnů ([anonymizována dvě slova] v [obec]: [anonymizováno], [rok], [číslo] výpůjčka prodloužena do 23. 8. 2018. To bylo prokázáno podpisem výpůjčního protokolu. Kniha vrácena nebyla. Pokud jde o právní posouzení věci, účastníci uzavřeli smlouvu o výpůjčce dle § 2193 a následujících občanského zákoníku, neboť se jednalo o bezplatné půjčování dokumentů. (Členský poplatek čtenáře je nutné považovat nikoliv za nájemné, nýbrž pouze za paušální úplatu za to, že knihovna vede fyzickou osobu jako svého„ člena“ a je ochotna s ním výpůjční smlouvy uzavírat. O tom, že se nejedná o protiplnění za výpůjčky, svědčí již to, že tento poplatek je splatný i v případě, že čtenář si žádné knihy nevypůjčí.) Výpůjční doba je 28 dní. Při jejím překročení přísluší následující platby: a/ Částka 200 Kč za právní vymáhání, tj. v případě, že věc dospěje do stádia podání žaloby, jako je tomu v této věci. b/ Poplatek z prodlení, a to prvních 16 týdnů prodlení. Tento činí jednorázově 200 Kč za těchto 16 týdnů prodlení. c/ Poplatek z prodlení, a to za následující dobu od 17. týdne prodlení až do uplynutí 6 měsíců prodlení (tj. do 24. týdne prodlení). To znamená 8 celých týdnů. Sazba zde činí vždy 25 Kč za týden. Jedná se tedy o částku 200 Kč, což je součin 8x 25 Kč. d/ Následně, není-li dokument vrácen ani do 6 měsíců, přísluší náhrada škody ve výši pořizovací ceny náhradního dokumentu. e/ V naposledy uvedeném případě (viz písmeno d) pak přistupuje paušální částka 200 Kč za knihovnické zpracování při ztrátě či poškození jednoho dokumentu. V daném případě tedy dlužná částka zahrnuje jednak 800 Kč za položky shora ad (a), (b), (c), (e). Dále náhradu škody 299 Kč jako obvyklou cenu ztracených dokumentů. Po právní stránce se ve všech těchto případech jedná o smluvní pokutu (§ 2078 o. z.) s výjimkou náhrady za nevrácené dokumenty, která je náhradou škody (§ 2913 o. z., škoda v důsledku porušení smluvní povinnosti). Ve zbytku nezbylo než žalobu zamítnout ohledně nároku, který spočíval v uplatňování poplatku z prodlení i v době po uplynutí 6 měsíců prodlení, kdy již dokument je nutno považovat za ztracený, nikoliv tedy vypůjčený (žalobce totiž sám začíná vyvíjet úsilí o pořízení dokumentu nového) a není pak již možno žádat poplatek z prodlení. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud vyšel z poměru úspěchů ve věci, a to 25% pro žalobce a 75% pro žalovanou, a proto o nákladech řízení rozhodl tak, že jejich náhradu nikomu nepřiznal.