16 C 166/2021-23 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal zaplacení smluvní pokutu z titulu nevráceného předmětu výpůjčky, přičemž předmětem výpůjčky v režimu obč.zák., uzavřené dne 21. 2. 2013, bylo výčepní zařízení v celkové sjednané hodnotě 20 298 Kč. Žalovaný se nevyjádřil. Ve smyslu § 115a o.s.ř. soud věc rozhodl bez nařízení ústního jednání, jelikož proti tomuto postupu účastníci nevznesli žádné námitky. Soud vzal za prokázané, a to rámcovou smlouvou ze dne [datum] a dodacím listem [číslo] že účastníci uzavřeli smlouvu o výpůjčce výčepního zařízení, kde toto bylo umístěno do provozovny žalovaného na adrese [adresa], [anonymizováno] restaurant, přičemž si zároveň u každé dílčí položky sjednali cenu, např. chladič [anonymizováno] 10 822 Kč, [anonymizována čtyři slova] 10 mm 3 666 Kč a další položky o menší hodnotě, součet činil 20 298 Kč. Zároveň ve smlouvě o výpůjčce sjednali, že pro případ prodlení s vrácením delším 30 dnů vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši hodnoty nevráceného předmětu. Výpovědí z 25. 6. 2020 vyzval žalobce žalovaného k vrácení předmětu výpůjčky, což se však nestalo (žalovaný netvrdil nic jiného). Uplynutím sjednané lhůty tak vznikl nárok ve smyslu § 544 tehdejšího obč.zák., ve spojení s § 300-302 obch.z. Z uvedené částky přísluší zákonný úrok z prodlení, počínaje 17. 9. 2020 (zde žalobce poskytoval ve prospěch žalovaného). Dále podle nařízení č. 351/2013 Sb. žalobce důvodně požádal o náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobci přiznal náklady řízení. Tyto zahrnují soudní poplatek 1 015 Kč, odměnu za 3,5 úkonu právní služby ve výši vždy 1 940 Kč, k tomu 3 paušály po 300 Kč a DPH 21%.