16 C 170/2021-20 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal částky uvedené shora jako smluvní pokuty (4 000 Kč) a částky za pronájem přijímacího zařízení, jakož i poplatku za odpojení (856,78 Kč). Uvedl, že byla uzavřena Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Jejími účastníky byl [právnická osoba] (následně pak došlo k fúzi sloučením se společností žalobce) jako poskytovatel služeb na straně jedné a žalovaný jako klient na straně druhé. Podle této smlouvy bylo žalovanému zapůjčeno zařízení pro poskytování a užívání služeb. Účastníci smlouvy sjednali, že v případě ukončení smlouvy je žalovaný povinen zařízení vrátit do 7 dnů ve funkčním stavu, který odpovídá běžnému opotřebení. Pokud tak neučiní, zaplatí poskytovateli služeb smluvní pokutu. Poté došlo k ukončení smlouvy upomínkou a odstoupením. Poskytovatel služeb požádal žalovaného o vrácení zapůjčených zařízení. Poskytovatel služeb zaslal žalovanému písemné odstoupení, a proto smlouva zanikla. Žalovaný však zapůjčené zařízení nevrátil, a proto je povinen zaplatit smluvní pokutu. Dále pak žalobce požadoval částku 856,78 Kč jako poplatek za odpojení (500 Kč) a dále dlužné částky pronájmu přijímacích zařízení. Tento pronájem přísluší za období říjen 2019 – prosinec 2019, vždy 70 Kč měsíčně. Za pronájem [anonymizováno] pak ještě bylo ke dni 5. 1. 2020 vyúčtováno za pronájem 63,22 Kč. Žalovaný se nevyjádřil. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání se souhlasem účastníků podle § 115a občanského soudního řádu (OSŘ), neboť účastníci na výzvu soudu nevznesli proti tomuto zamýšlenému postupu soudu žádné námitky (§ 101 odst. 4 OSŘ). Z připojené smlouvy, obchodních podmínek a předžalobní upomínky soud vzal za prokázaný následující skutkový děj. Smlouva byla uzavřena dne [datum] pod [číslo]. Bylo zapůjčeno zařízení v počtu 2 ks. Jednalo se o zařízení [anonymizována dvě slova] a dále set-top-box [anonymizována dvě slova], přičemž v ceníku, který je přímou součástí smlouvy, bylo za nevrácení každého z těchto zařízení sjednáno zaplacení smluvní pokuty 2 000 Kč. Existenci nedoplatku, a tedy také platnost ukončení smluvního vztahu, lze mít za prokázanou z obsahu upomínky, která podle svého záhlaví byla odeslána na shodnou adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě, a proti jejímuž obsahu se žalovaný nijak nebránil. Pro rozhodnutí není na překážku, že nebyl prokázán konkrétní důvod ukončení smlouvy. Z hlediska břemene tvrzení a břemene důkazního žalobci postačovalo tvrdit, že smlouva trvala a že vznikl dluh na platbách; naproti tomu by bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že smlouva zanikla dříve (a zařízení bylo vráceno), případně že platil smluvní platby. To se však nestalo a rozhodující je, z hlediska důkazního, že byla odeslána upomínka a tato nebyla rozporována. Tím došlo k ukončení smlouvy. Po právní stránce lze uvést, že žalovaný byl po ukončení smlouvy o výpůjčce podle § 2193 o.z. povinen vrátit poskytovateli služeb zapůjčené zařízení, jehož je tento vlastníkem. Tuto povinnost žalovaný porušil, a podle § 2048 o.z. je povinen zaplatit sjednanou smluvní pokutu. Lze souhlasit i s výkladem, že uplatněný nárok je možné přiznat též z titulu náhrady škody, neboť uvedená zařízení již podle všeho vrácena nebudou. Další nárok („ nárok č. 2“) byl uplatněn v souvislosti s pronájmem obou zařízení, jeho výše je uvedena shora. Proto bylo žalobě vyhověno. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobci přiznal náhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč. Dále odměnu 3 krát 200 Kč za převzetí věci, předžalobní upomínku a sepis žaloby (vyhláška č. 177/1996 Sb., za použití § 14b vyhlášky – formulářová žaloba; základ odměny do 10 000 Kč). K tomu 3 režijní paušály po 100 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za použití § 14b vyhlášky). Dále 21% DPH. Celkem tedy 1 489 Kč.