18 C 196/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou zdejšímu soudu dne 4.5.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [anonymizováno], [VIN kód], toto vozidlo bylo v době od 28. 6. 2019 do 15. 9. 2019, bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (80 dní bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 80 dní. Ve stanovené lhůtě do 11.1.2020, však příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil či proti němu nebrojil. Žalobce tedy uplatnil nárok na částku 5200 Kč (65 Kč denně za celkem 80 dní), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [anonymizováno], [VIN kód], toto vozidlo bylo v době od 18.3.2020 do 31.5.2020, bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (75 dní bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 75 dní. Ve stanovené lhůtě do 27.10.2020, však příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil či proti němu nebrojil. Žalobce tedy uplatnil nárok na částku 4875 Kč (65 Kč denně za celkem 75 dní), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne 28.6.2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl v žalovaném období veden v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník motorového vozidla [anonymizováno], a to v době od 28.6.2019 do 15.9.2019 a v době od 18.3.2020 do 31.5.2020. Dopisem vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, a to v sazbě 65 Kč denně za 80 a 75 dní, když pojištěním z odpovědnosti nebylo pokryto období od 28.6.2019 do 15.9.2019 a v době od 18.3.2020 do 31.5.2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 10 675 Kč, když částka příspěvku byla vyčíslena na 10 075 Kč, dále pak byly k úhradě předepsány také náklady spojené s uplatněním pohledávky 2x 300 Kč. Žalobkyně dále zaslala žalovanému další písemné výzvy k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných, žalovaný na tyto nereagoval. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). 7. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 8. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobce je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl minimálně v období od 28.6.2019 do 15.9.2019 a v době od 18.3.2020 do 31.5.2020 vlastníkem osobního automobilu [anonymizováno]. Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 168/1999 Sb. vycházel soud z tvrzení žalobce, když proti těmto tvrzením žalovaný nevznesl žádnou námitku. Soud má tedy za prokázané, že v době od 28.6.2019 do 15.9.2019 a v době od 18.3.2020 do 31.5.2020 nebylo předmětné vozidlo řádně pojištěno. Proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. denního příspěvku, který pro předmětný osobní automobil činí 65 Kč za den. Žalobkyně také prokázala, že žalovaného řádně vyzvala ve smyslu zák. č. 168/1999 Sb. k zaplacení. Po uplynutí 30 dnů ode dne této výzvy se stal splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, stejně tak jako na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 675 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.