18 C 216/2022-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 05.05.2022 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 002 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] a dn e [datum] uzavřela se žalovanou Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nedílnou součástí smluv byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách v celkové výši 5 002 Kč. Uvedená částka nebyla žalobkyni ve lhůtě splatnosti uhrazeny. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalované, tak se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum] a dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] a dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se původní věřitel ([právnická osoba]) zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 218 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 30. 10. 2019, z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 176 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 25. 11. 2019, z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 287 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 30. 10. 2019, z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 568 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 25. 11. 2019, z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 336 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 3. 12. 2019, z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 3 156 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 13. 11. 2019 a z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 261 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 4. 12. 2019. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení na žalobkyni. Mezi žalobcem a žalovaným byla tedy dne 30. 1. 2015 a dne 25. 9. 2019 platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Původnímu věřiteli tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Pohledávky za žalovanou byly platně postoupeny na žalobkyni dle ust. § 1895 NOZ. Soud posoudil žalobu žalobce co do těchto částek jako zcela důvodnou. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně žalobkyní požadovaného příslušenství. Lhůta pro zaplacení byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 002 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.