18 C 255/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [registrační značka], [příjmení] [číslo], toto vozidlo bylo v době od 4. 12. 2020 do 30. 4. 2021, bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (148 dní bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 35 Kč za celkem 148 dní. Ve stanovené lhůtě do 15. 2. 2021, však příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil či proti němu nebrojil. Žalobce tedy uplatnil nárok na částku 5 180 Kč (35 Kč denně za celkem 148 dní), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný k žalobě v rámci odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu uvedl, že právní zástupce žalobkyně opakovaně a zcela záměrně podává vůči němu návrhy na adresu, na které se po rozvodu již od roku 2019 nebydlí, a to na adresu [adresa žalovaného]. Na uvedenou skutečnost žalovaný právní zástupkyni žalobkyně opakovaně upozornil, a to přes jeho emailovou adresu, současně byla tato upozorněna na existenci jeho DS. 4. Žalobkyně na vyjádření žalovaného v rámci odporu proti platebnímu rozkazu uvedla, že dle § 4 odst. 6 z. č. 168/1999 Sb. rozh. znění, zaslání písemné výzvy je podmínku vzniku nároku na zaplacení příspěvku, když splatnost příspěvku přitom nastává po uplynutí nejméně 30ti dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 2. 12. 2021, za den doručení této výzvy přitom považuje 15. den po jejím odeslání, tj. 17. 12. 2021, splatnost příspěvku tak nastala dne 15. 2. 2022. Veškerou korespondenci žalovanému přitom doručovala na adresu sdělenou jí Ministerstvem dopravy postupem podle § 15 odst. 3, 7, 8 a odst. 12 písm. a) z. č. 168/1999 Sb. Případně nedoručení výzvy žalovanému z důvodu neohlášené změny adresy žalovaného tak nemůže jít k tíži žalobkyně. 5. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 6. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne 1. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl v žalovaném období veden v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník motorového vozidla [anonymizováno] [číslo], a to v době od 20. 12. 1999 doposud. Dopisem ze dne 2. 12. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, uvedený dopis mu byl doručen na adresu [adresa žalovaného], a to dne 3. 12. 2021, a to v sazbě 35 Kč denně za 148 dní, když pojištěním z odpovědnosti nebylo pokryto období od 4. 12. 2020 do 30. 4. 2021. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 5 480 Kč, když částka příspěvku byla vyčíslena na 5 180 Kč, dále pak byly k úhradě předepsány také náklady spojené s uplatněním pohledávky 300 Kč. Žalobkyně dále zaslala žalovanému další písemnou výzvu k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku, a to upomínku ze dne 13. 4. 2022, tato mu byla doručena dne 14. 4. 2022 na tutéž adresu, žalovaný na tuto nereagoval. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 7. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 8. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). 9. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč. 10. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 11. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobce je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl minimálně v období od 4. 12. 2020 do 30. 4. 2021 vlastníkem osobního automobilu [anonymizováno] [číslo]. Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 168/1999 Sb. vycházel soud z tvrzení žalobce, když proti těmto tvrzením žalovaný nevznesl žádnou relevantní námitku, když jeho tvrzení o chybném doručování jak výzvy k úhradě příspěvku, tak předžalobní výzvy se soudu s ohledem na shora zjištěný skutkový stav jeví lichými, neboť jak výzva, tak upomínka byly žalovanému řádně doručeny, byť na adresu odlišnou od jeho trvalé adresy. Soud má tedy za prokázané, že v době od 4. 12. 2020 do 30. 4. 2021 nebylo předmětné vozidlo řádně pojištěno. Proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. denního příspěvku, který pro předmětný osobní automobil činí 35 Kč za den. Žalobkyně také prokázala, že žalovaného řádně vyzvala ve smyslu zák. č. 168/1999 Sb. k zaplacení. Po uplynutí 30 dnů ode dne této výzvy se stal splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, stejně tak jako na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 480 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000