18 C 307/2022-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 898 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [anonymizováno], VIN [bankovní účet], toto vozidlo bylo v době od 8. 9. 2019 do 15. 12. 2019, bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (99 dní bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 86 Kč za celkem 99 dní. Ve stanovené lhůtě do 25. 4. 2020, však příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil či proti němu nebrojil. Žalobce tedy uplatnil nárok na částku 8514 Kč (86 Kč denně za celkem 99 dní), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále žalobkyně odůvodnila svou žalobu tím, že zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [anonymizováno], VIN [bankovní účet], toto vozidlo bylo v době od 25. 7. 2020 do 6. 9. 2020, bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (44 dní bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 86 Kč za celkem 44 dní. Ve stanovené lhůtě do 25. 5. 2021, však příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil či proti němu nebrojil. Žalobce tedy uplatnil nárok na částku 3784 Kč (86 Kč denně za celkem 44 dní), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne 3. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v žalovaném období veden v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník motorového vozidla [anonymizováno], tímto byl pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dále vzal soud z kupní smlouvy ze dne [datum] za zjištěné, že uvedenou smlouvou pan [jméno] [příjmení] prodal předmětný automobil žalovanému, kdy v souladu s čl. IV. smlouvy zaplacením kupní ceny přešlo na žalovaného vlastnické právo k předmětnému automobilu, cena za vozidlo byla mezi účastníky smlouvy předána hotově. Dopisy vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, a to v sazbě 86 Kč denně za 99 a 44 dní, když pojištěním z odpovědnosti nebylo pokryto shora uvedené období. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 6927 Kč, když částka příspěvku byla vyčíslena na 12 298 Kč, dále pak byly k úhradě předepsány také náklady spojené s uplatněním pohledávky 2x 300 Kč. Žalobkyně dále zaslala žalovanému další písemné výzvy k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných, žalovaný na tyto nereagoval. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). 7. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 8. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobce je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl minimálně v období od 8. 9. 2019 do 15. 12. 2019 a od 25. 7. 2020 do 6. 9. 2020 byl vlastníkem motorového vozidla [registrační značka]. Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 168/1999 Sb. vycházel soud z tvrzení žalobce, když proti těmto tvrzením žalovaný nevznesl žádnou námitku. Soud má tedy za prokázané, že v rozhodné době nebylo předmětné vozidlo řádně pojištěno. Proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. denního příspěvku, který pro předmětný nákladní automobil činí 86 Kč za den. Žalobkyně také prokázala, že žalovaného řádně vyzvala ve smyslu zák. č. 168/1999 Sb. k zaplacení. Po uplynutí 30 dnů ode dne této výzvy se stal splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, stejně tak jako na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 898 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.