20 C 190/2022-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 21. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 12 538 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 10. 2018 do odběrného místa na adresu [adresa žalovaného], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Na základě informací sdělených provozovatelem distribuční soustavy skrze portál [anonymizováno] žalobkyně vystavila vyúčtování [variabilní symbol], za zúčtovací období 1. 4.2021 - 25. 4. 2021, celkové množství odebrané elektřiny 0, [číslo] MWh, splatná 25. 5. 2021, částkou 1 531,59 Kč. Tento nedoplatek nebyl žalovaným uhrazen. Následně na základě nově, po vystavení původní Faktury, poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy skrze [anonymizováno] musela být uvedená Faktura žalobkyní opravena opravným daňovým dokladem [variabilní symbol], ze dne 3. 6. 2021, na částku 138 Kč, za celkový objem odebrané elektřiny 0, [číslo] MWh v období 1. 4. 2021 - 25. 4. 2021. Tento opravný daňový doklad se stal splatný dne 23. 6. 2021. Opravný daňový doklad v sobě zahrnuje původní Fakturu [variabilní symbol], kterou tak nahrazuje, a tedy zahrnuje také všechny položky, jež byly vyúčtovány v původní Faktuře. Cena elektřiny a souvisejících služeb se neurčuje jen podle množství odebrané elektřiny, ale i podle délky trvání období, po které žalobkyně a jeho prostřednictvím provozovatel distribuční soustavy zajišťovali pro žalovaného služby související s dodávkou elektřiny, jedná se o kapacitní složku ceny distribuce určenou Cenovým rozhodnutím ERÚ a kapacitní složku ceny dodávky sjednanou ceníkem. Úkony, které jsou těmito položkami ceny placeny, obchodník s elektřinou/ žalobce a provozovatel distribuční soustavy činí bez ohledu, zda je elektřina odebírána či nikoliv. Tyto úkony jsou nezbytné, aby kdykoliv mohla být zákazníkem odebírána elektřina, jinými slovy zákazník platí za to, že může odebírat elektřinu kdykoliv a bez omezení. Na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně dále uvedla, že smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od obchodníka probíhající na základě takové smlouvy a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost a 2 000 Kč pro kategorii Maloodběratel za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle Ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují o polovinu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od 1. 4. 2021 s možností automatické prolongace. Dne 25. 4. 2021 došlo k ukončení dodávky elektřiny změnou dodavatele elektřiny, jak je patrné z komunikace obchodníků s elektřinou a [anonymizováno], jejíž kopie je přílohou žaloby. Uvedené znamená, že žalovaný jednostranně ukončil smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny změnou dodavatele. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 12 400 Kč a to vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol], vystavené dne 27. 4. 2021, splatné dne 7. 5. 2021 Smluvní pokutu žalobkyně v souladu se smlouvou požaduje za každý měsíc od 25. 4. 2021 do 1. 10. 2023, tedy za 31 měsíců po 400 Kč Ani tuto fakturu žalovaný neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když tyto skutečnosti vyplynuly ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, z vyúčtování dodávek a smluvní pokuty, z obchodních podmínek, z komunikace žalobkyně a [anonymizováno], z faktur včetně opravného dokladu. Žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. <i>5. Dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu ze související služby v elektroenergetice.</i> <i>6. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> 7. Po zhodnocení předložených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu dle ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., která svou povahou odpovídá smlouvě kupní. Žalovaný neuhradil částku 138 Kč za služby související s dodávkou elektřiny za 0,83 měsíce a dále smluvní pokutu 12 400 Kč za nedodržení doby odběru elektřiny dle smlouvy tak, jak bylo specifikováno v žalobě. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, když veškeré tvrzené skutečnosti vyplynuly z předložených listinných důkazů. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení, pak soud shledal důvodným požadavek žalobkyně i co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. 9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil běžnou třídenní lhůtu k plnění.