20 C 205/2022-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 5. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4 030 Kč s příslušenstvím, a to z titulu úhrady nákladů spojených s opatrováním nalezeného zvířete. Žaloba je odůvodněna tím, že podle ust. § 1058 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), žalobce jako obec pečuje o nalezené zvíře, u něhož je zjevné, že mělo vlastníka, nelze-li z okolností poznat, komu má být vráceno, a to až do doby, než se zvíře ujme vlastník. Podle ust. § 1055 o. z. je pak vlastník zvířete povinen hradit žalobci náklady vzniklé v souvislosti s opatrováním zvířete. Od 1. 1. 2018 převzala péči o nalezená zvířata na území [územní celek] a provozování Útulku pro zvířata v nouzi Městská policie [obec], a to na základě usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne 10. 8. 2017. Současně [územní celek] prostřednictvím Městské policie [obec] uzavřelo smlouvu s MVDr. [jméno] [příjmení] o zajištění veterinární péče o psy nalezené na území [územní celek] tak, aby péče o nalezené psy byla prováděna v souladu s příslušnými veterinárními předpisy. Žalobce opatroval prostřednictvím Městské policie [obec] psa jménem [anonymizováno], a to od 20. 11. 2018 do 3. 12. 2018 ve vlastnictví žalovaného a vznikl mu tak vůči žalovanému nárok na úhradu nákladů na opatrování psů, a to za péči o psa v útulku v denní sazbě 150 Kč a za veterinární péči v denní sazbě 160 Kč Celkem se jedná o částku 4 030 Kč za opatrování psa po dobu celkem 13 dnů. Žalovaný úhradu za opatrování psa, jehož je vlastníkem, při předání neuhradil, což je uvedeno v protokolu o předání zvířete majiteli, ale v tomto protokolu uznal svůj dluh. Žalovanému byla dne 7. 4. 2022 zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce při podání žaloby předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř., jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval. 4. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Z protokolu o předání zvířete majiteli ze dne 4. 12. 2018 má soud za prokázané, že žalovanému byl předán ze psího útulku pes [anonymizováno], když částku za třináctidenní pobyt tohoto psa v částce 4 030 Kč, žalovaný žalobci neuhradil. Žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit do 30 dnů. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 4. 2022 má soud za prokázané, že žalobce žalovaného o zaplacení dlužné částky písemně upomínal. Podle žalobce žalovaný dlužnou částku neuhradil, když bylo na žalovaném, aby případně prokázal opak, což se nestalo. <i>5. Podle § 1051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se má za to, že si každý chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji.</i> <i>6. Podle § 1058 odst. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li nalezeno zvíře, u něhož je zjevné, že mělo vlastníka, oznámí nálezce nález bez zbytečného odkladu obci, nelze-li z okolností poznat, komu má být vráceno.</i> <i>7. Podle § 1055 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věc nebo výtěžek za ni stržený vydá obec včetně plodů a užitků a po odečtení nákladů a nálezného tomu, kdo věc ztratil, nebo vlastníkovi, pokud se přihlásí do jednoho roku od vyhlášení nálezu.</i> 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když žalobce opatroval prostřednictvím Městské policie [obec] v útulku psa žalovaného, když žalovaný si jej po 13 dnech vyzvedl a jeho převzetí stvrdil podpisem předávacího protokolu. V souvislosti s činností žalobce, vznikl žalobci za pobyt psa ve shora uvedeném termínu v útulku spravovaného žalobcem ve spojení s poskytnutím veterinární péče nárok na zaplacení celkem částky 4 030 Kč, kterou však žalovaný žalobci neuhradil. Jelikož se žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, vznikl vedle dlužné jistiny žalobci rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970, občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. toho rozsudku uvedeno. 9. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále paušální náhradu nákladů účastníka v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony spočívající v sepisu předžalobní výzvy a v podání žaloby, tedy ve výši 200 Kč Celkem tedy náklady řízení představují částku 600Kč. 10. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalovaného z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty.