20 C 228/2022-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu [okres] dne 9. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 200 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s tím, že toto vozidlo bylo evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované a v době od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 bylo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 80 dní, splatnost příspěvku nastala dne 25. 6. 2022, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, její souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] a potvrzení [stát. instituce] vyplývá, že žalovaný byl v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a to nejméně v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021, když v tomto období nebylo uvedené vozidlo řádně pojištěno. Dne 11. 11. 2021 adresovala žalobkyně výzvu žalovanému k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], a to 65 Kč denně za 80 dní, když pojištěním odpovědnosti nebylo pokryto výše uvedené období. Žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku 5 200 Kč a to ve lhůtě 60 dnů. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak. <i>4. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>5. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).</i> <i>6. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 72 Kč.</i> <i>7. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> 8. V dané věci má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je z převážné části důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v žalovaném období vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód]. Soud má za prokázané, že v době od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 nebylo vozidlo žalovaného řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. příspěvku, který pro předmětný osobní automobil činí 65 Kč za den. Žalobkyně doložila výzvu k zaplacení dlužné částky, adresované žalovanému, ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. Po uplynutí 60 dnů ode dne doručení takové výzvy se stává splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, v tomto případě ode dne 26. 1. 2022, a to ohledně částky 5 200 (příspěvek). Žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014), a to od 26. 1. 2022 z částky 5 200 Kč a dále na náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když nárok posoudil jako důvodný (výrok I.). 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. (předžalobní upomínka). Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč. Tato částka spočívá v soudním poplatku ve výši 400 Kč, v odměně advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve 3 paušálních náhradách po 100 Kč, celkem 300 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady jsou dále zvyšovány o 21 % DPH počítané ze součtu odměny advokáta a paušálních náhrad, tedy o částku 189 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, soud stanovil ke splnění povinností běžnou třídenní lhůtu.