20 C 273/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se do příslušné evidence pro platbu televizního poplatku. Tuto svou povinnost splnila dne 1. 8. 2019, avšak od měsíce února 2020 nehradí televizní poplatky. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k doplacení dlužných televizních poplatků za období od února 2020 do března 2022, jež žalovaný přes tuto výzvu neuhradil. Proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem k soudu. Žalobkyně jako příslušenství pohledávky uplatnila také 63 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, vyplývající z objednávky od společnosti [právnická osoba] 2. Žalovaný se k žalobě v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná se ode dne 1. 8. 2019 přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za období od února 2020 do března 2022 celkem v částce 3 510 Kč odpovídající celkem 26 měsíčním platbám. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala dopisem ze dne 28. 3. 2022, a to prostřednictvím spol. [právnická osoba], žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>6. Podle ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>7. Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.</i> <i>8. Podle ust. § 7 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.</i> <i>9. Podle ust. § 7 odst. 3) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem 13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.</i> <i>10. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> <i>11. Právo požadovat úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku, výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.</i> 12. Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za období od února 2020 do března 2022 v celkové výši 3 510 Kč odpovídající 26 měsíčním platbám. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ust. § 7 zákona č. 348/2005 Sb. Žalobkyně též doložila, že v souvislosti s předžalobní výzvou vynaložila částku 63 Kč, kterou soud přiznal jako příslušenství pohledávky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu nezastoupeného účastníka ve výši 100 Kč za podání žaloby, dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 a sp. zn. I. ÚS 195/2011 nepřiznal žalobkyni odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem, režijní paušály ani DPH, když žalobkyně má na poli svého působení výsadní postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci, jenž hospodaří s majetkem státu, tudíž může být dostatečně vybavena odbornými pracovníky, kteří mohou hájit její zájmy před soudem a neangažovat k vymáhání svých pohledávek externí odborníky (advokáta). 14. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.