20 C 315/2021-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 3 042,01 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalované jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se do příslušné evidence pro platbu televizního poplatku. Tuto svou povinnost splnila dne 1. 10. 2005, avšak od měsíce února 2019 nehradí televizní poplatky. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k doplacení dlužných televizních poplatků za část měsíce února 2019 a dále období od měsíce března 2019 do prosince 2020, jež žalovaná přes tuto výzvu neuhradila. Proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem k soudu. 2. Žalovaná se k žalobě v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalované, tak se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná se ode dne 1. 10. 2005 přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za část měsíce února 2019 a dále období od měsíce března 2019 do prosince 2020 celkem v částce 3 042,01 Kč odpovídající celkem 22 měsíčním platbám za březen 2019 až prosinec 2020 a částky 72,01 Kč za měsíc únor 2019. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>6. Podle ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>7. Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.</i> <i>8. Podle ust. § 7 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.</i> <i>9. Podle ust. § 7 odst. 3) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem 13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.</i> <i>10. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> <i>11. Právo požadovat úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku, výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.</i> 12. Žalované jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za část měsíce února 2019 a dále období od měsíce března 2019 do prosince 2020 v celkové výši 3 042,01 Kč odpovídající necelým 23 měsíčním platbám. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ust. § 7 zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu nezastoupeného účastníka ve výši 200 Kč za podání žaloby a předžalobní výzvu, dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 a sp. zn. I. ÚS 195/2011 nepřiznal žalobkyni odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem, režijní paušály ani DPH, když žalobkyně má na poli svého působení výsadní postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci, jenž hospodaří s majetkem státu, tudíž může být dostatečně vybavena odbornými pracovníky, kteří mohou hájit její zájmy před soudem a neangažovat k vymáhání svých pohledávek externí odborníky (advokáta). Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.