20 C 328/2021-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne 12. 11. 2021, žalobkyně uplatnila pohledávku ve výši 2 000 Kč z titulu smluvní pokuty za nevrácení zařízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“), která zanikla fúzí sloučením s žalobkyní, na niž přešlo veškeré jmění původního věřitele, ke dni 1. 4. 2020. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 6. 12. 2016 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě smlouvy původní věřitel zapůjčil žalovanému přijímací zařízení, [anonymizováno 6 slov], jehož převzetí žalovaný stvrdil na zakázkovém listu. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy tím, že nehradil cenu za poskytnuté služby, a původní věřitel proto od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 9. 6. 2020. Podle smlouvy bylo povinností žalovaného na své náklady a nebezpečí nejpozději do 14 dnů od data ukončení smlouvy vrátit zapůjčené zařízení s tím, že pro případ nevrácení zařízení byl žalovaný povinen uhradit původnímu věřiteli smluvní pokutu v částce 2 000 Kč. Žalovaný zapůjčené zařízení nevrátil, je proto povinen zaplatit uvedenou částku. K zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný písemně vyzván. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 14. 7. 2021. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listin zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě a v důsledku jejího ukončení vznikla žalovanému povinnost v uvedené lhůtě řádně a včas na vlastní náklady a nebezpečí vrátit zapůjčené zařízení [anonymizováno 6 slov], a pro případ porušení této povinnosti zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu dle ust. § 2048 občanského zákoníku. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 500 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč za převzetí zastoupení a podání žaloby a jeden úkon po 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky ve výši 300 Kč (tři úkony po 100 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.