36 C 221/2022-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou domáhal proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 700 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se stal na základě přihlášky registrovaného čtenáře ze dne 2. 12. 2021 čtenářem žalobce. Žalovaný si vypůjčil v provozovně žalobce dne 3. 12. 2021 tento knihovní dokument: [anonymizováno 8 slov] / [jméno] [příjmení]; (z anglického originálu... přeložil [jméno] [příjmení]) cena: 126 Kč (dle katalogizačního záznamu). Tuto knihu měl dle Knihovního řádu [anonymizováno] [územní celek] vrátit do 3. 1. 2022. Po uplynutí výpůjční doby nebyla kniha vrácena. Žalobce po žalovaném proto požaduje celkem částku 700 Kč, která představuje náhradu za cenu vypůjčené a nevrácené knihy, poplatek za zpracování ve výši 100 Kč za nevrácenou knihu, smluvní pokutu za zpoždění s vrácením knihy ve výši 2 Kč denně za knihu, tedy za dobu od 4. 1. 2022 do 25. 4. 2022 (112 dní) dle knihovního řádu. Žalobce dále požaduje za zaslané upomínky celkem částku 250 Kč, a to za upomínky zaslané dne 14. 2. 2021 zaslanou poštou ve výši 90 Kč a 17. 3. 2022 ve výši 160 Kč. Za druhou upomínku (první byla zaslána e-mailem) se dle čl. III. přílohy č. 1 Knihovního řádu ve spojení s čl. 24 stejného dokumentu hradí poplatek za každou knihu ve výši 60 Kč, za druhou pak 120 Kč. Poštovné vztahující se k první upomínce činí 30 Kč, u druhé upomínky pak 40 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci žalobce projevil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to přihlášky registrace čtenáře ze dne 2. 12. 2021, protokolu o vypůjčení knihy ze dne 3. 12. 2021, seznamu nevrácených knih, přehledu zaslaných upomínek ze dne 14. 2. 2022 a 17. 3. 2022, předžalobní upomínky ze dne 25. 4. 2022 a Knihovního řádu soud považuje za spolehlivě zjištěné, že žalovaný získal oprávnění od žalobce vypůjčovat si knihovní jednotky v jeho provozovnách. Žalovaný si vypůjčil v provozovně žalobce dne 3. 12. 2021 v žalobě popsaný titul, který měl vrátit do 3. 1. 2022. Žalovaný vypůjčenou knihu nevrátil ani do dne podání žaloby a ani do dne rozhodnutí, a to i přesto, že upomínkami žalobce a předžalobní upomínkou byl zástupcem žalobce opakovaně vyzván k vrácení knihovního dokumentu. Dne 4. 5. 2022 se tak dostal do prodlení se splněním povinnosti knihu vrátit a toto prodlení stále trvá. Žalovaný byl upomínán e-maily, dopisy a předžalobní výzvou zástupcem žalobce. Dle čl. 24 a 25 a dle přílohy č. 1 Knihovního řádu je povinen uživatel zaplatit žalobci smluvní pokuty a náhradu škody, a to ve výši uvedené v příloze [číslo]. Manipulační poplatek za knihovnické zpracování dokumentů činí dle přílohy [číslo] částku ve výši 100 Kč, smluvní pokuta (tzv. zpozdné) za pozdní vrácení knihy činí dle přílohy [číslo] činí 2 Kč denně a poplatek za druhou upomínku činí dle přílohy č. 1 60 Kč za knihovní jednotku a poštovné 30 Kč, poplatek za druhou upomínku činí 120 Kč za knihovní jednotku a poštovné 40 Kč. <i>5. Podle § 2193 obč. zák. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.</i> <i>6. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>7. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. V souzené věci tím, že žalovaný si jako čtenář vypůjčil od žalobce knihovní jednotku, účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu, kterou soud právně posoudil jako smlouvu o výpůjčce podle § 2193 a násl. obč. zák. Z této smlouvy vznikla žalobci povinnost umožnit žalovanému bezplatné dočasné užívání knihovních jednotek a žalovanému vznikla povinnost knihovní jednotky po uplynutí výpůjční doby vrátit žalobci. V návaznosti na příslušný ceník žalobce bylo mezi účastníky sjednáno též právo žalobce na smluvní pokutu za překročení výpůjční doby knihovní jednotky (zpozdné) a smluvní pokutu související s porušením povinnosti knihy vrátit paušalizující s tím spojené nezbytné náklady žalobce (tzv. manipulační poplatek za zpracování dokumentů, náklady je možné spatřovat např. v povinnosti dokoupit stejný titul), které soud podle obsahu právně posoudil jako ujednání o smluvní pokutě podle § 2048 a násl. obč. zák. Soud má za spolehlivě zjištěné, že žalovaný si vypůjčil u žalobce knihovní jednotku, kterou se zavázal vrátit do 3. 1. 2022 a tuto svoji povinnost nesplnil, dostal se tak do prodlení a vznikla mu povinnost vedle ceny nevrácené knihy ve výši 126 Kč, zaplatit za porušení povinnosti knihu vrátit ve výpůjčním termínu smluvní pokutu ve výši 100 Kč a smluvní pokutu (uplatněnou ještě v přiměřené výši) za prodlení s vrácením knih uplatněnou za 112 dní ve výši 224 Kč (2 Kč denně za nevrácenou knihu). Soud má dále za zjištěné, že byly zaslány žalobcem dvě upomínky poštou, a to dne 14. 2. 2022 a 17. 3. 2022 a právním zástupcem pak další upomínka. Za druhou upomínku náleží žalobci poplatek a náhrada poštovného v celkové výši 60 Kč paušalizovaný náklad za sepis a paušalizované poštovné ve výši 30 Kč, tedy 90 Kč celkem. Soud proto žalobě vyhověl ohledně součtu těchto částek. Jelikož se ohledně zaplacení této částky dostal žalovaný do prodlení, přiznal soud žalobci i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku z této částky s tím, že počátek prodlení je odvozen od předžalobní upomínky právního zástupce žalobce. 9. Soud zamítl žalobu co do částky 160 Kč představující poplatek za třetí upomínku z 17. 3. 2022 ve výši 120 Kč a 40 Kč za poštovné, když je toho názoru, že pokud byl žalovaný předtím dvakrát vyzýván ke splnění své povinnosti, za což žalobce požaduje zaplacení částky 90 Kč, jedná se o dostatečné upomínání žalovaného. Pokud i tak žalobce přistoupil k další upomínce (v pořadí tedy třetí upomínky), jedná se o nedůvodné umělé navyšování pohledávky, kdy soud má za to, že pokud byl žalovaný vyzván předtím již dvakrát, muselo být žalobci zcela evidentní, že ani třetí upomínka nebude mít vliv na splnění povinností žalovaného, pročež se jedná o nedůvodné umělé navyšování pohledávky, jejíž splnění bylo navíc zcela dostatečně utvrzeno smluvními pokutami v nezanedbatelné výši. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci převážně úspěšný, má vůči převážně neúspěšnému žalovanému právo na část náhrady nákladů řízení účelně vynaložených v tomto řízení. Žalobce byl v řízení úspěšný co do 77,14 % a neúspěšný co do 22,86 %, přísluší mu tedy 54,28 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze 3 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. celkem 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, 3 režijních paušálů po 100 Kč (tj. celkem 300 Kč) dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení představuje částka 1 489 Kč. Žalobce, jak bylo uvedeno shora, má právo na zaplacení 54,28 % nákladů řízení, tedy částky 808,23 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobce vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobce podal několik desítek obdobných návrhů. 11. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.