36 C 27/2022-40 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 504 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako provozovatel motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] s tím, že toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Toto vozidlo bylo v době od 30. 5. 2020 do 8. 10. 2020 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 47 Kč za celkem 132 dní, tedy částky ve výši 6 204 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 6 504 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 8. 2. 2021, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor. Žalovaný v podaném odporu uvedl, že nesouhlasí s tím, že pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění. Původní pojištění u [právnická osoba] zaniklo dne 8. 3. 2020 a to z toho důvodu, že si žalovaný již 16. 1. 2020 sjednal novou smlouvu [číslo] u společnosti [právnická osoba] 3. K podanému odporu žalovaného žalobkyně uvedla, že jí bylo [právnická osoba] sděleno, že k vozidlo bylo evidováno pojištění odpovědnosti za újmu z titulu pojistné smlouvy [číslo] 18. 12. 2019 do 8. 3. 2020, žádné jiné pojištění nebylo k vozidlo sjednáno. 4. Soud v této věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, jeho souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 25. 11. 2020 a potvrzení [stát. instituce] vyplývá, že žalovaný byl veden v registru silničních vozidel jako provozovatel motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] v žalovaném období. Dne 25. 11. 2020 adresovala žalobkyně výzvu žalovanému k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], a to v sazbě 47 Kč denně za 132 dní, když pojištěním odpovědnosti nebylo pokryto shora uvedené období a náklady uplatnění ve výši 300 Kč. Z obsahu výzvy a z listin založených ve spise na č. l. 26 – 27 (označených jako„ údaje o pojištění vozidla“) se podává, že vozidlo bylo pojištěno u [právnická osoba] od 18. 12. 2019 do 8. 3. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 6. 2021 byl žalovaný upomínán k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně. Z přípisu [anonymizováno] pojišťovna ze dne 2. 3. 2022 bylo zjištěno, že pojištění z žalovaným uváděné smlouvy [číslo] nevzniklo, neboť pojistná smlouva nevznikla z důvodu včasného neuhrazení prvního pojistného, které měl žalovaný uhradit do 21. 1. 2020. Žalovaný platbu provedl až dne 27. 1. 2020, která mu však byla vrácena zpět. K uzavření pojistné smlouvy tudíž u [anonymizováno] pojišťovny nedošlo. Pojišťovna předložila soudu rovněž pojistnou smlouvu [číslo] oznámení o nepřijetí nabídky na uzavření pojistné smlouvy ze dne 18. 2. 2020, ze kterých vyplývá, že k uzavření pojistné smlouvy nedošlo, neboť podmínkou uzavření smlouvy bylo uhrazení pojistného na účet pojistitele ve lhůtě do 21. 1. 2020, k čemuž však ze strany žalovaného nedošlo, když tento provedl úhradu až 27. 1. 2020, která mu však byla vrácena (bilance na č. l. 37). <i>6. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>7. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).</i> <i>8. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> 9. V dané věci má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný je provozovatelem specifikovaného vozidla shora, a to nepochybně v žalovaném období. Soud má za prokázané, že v uvedené době nebylo vozidlo žalované řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. příspěvku, který pro osobní automobil [registrační značka], [VIN kód] činí 47 Kč za den. Žalobkyně doložila výzvu k zaplacení dlužné částky, adresovanou žalovanému, ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení takové výzvy se stává splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, a to ohledně částky 6 504 odpovídající součtu částky 6 204 Kč (příspěvek) a částky 300 Kč (náklady uplatnění). Žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014). Tvrzení žalovaného ohledně pojištění vozidla v rozhodném období byla vyvrácena domnělým pojistitelem – pojišťovnou [anonymizováno], která uvedla, že k pojištění v rozhodném období nedošlo, neboť žalovaný nesplnil podmínky uzavření smlouvy – uhrazení prvého pojistného ve lhůtě. Nebyla-li tedy uzavřena pojistná smlouva, nebylo ani vozidlo pojištěno. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když nárok posoudil jako zcela důvodný (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tak právo na náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč. Tato částka spočívá v soudním poplatku ve výši 400 Kč, v odměně advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí, podání návrhu ve věci samé, předžalobní výzva), celkem 600 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.), celkem 600 Kč, a v 3 paušálních náhradách po 100 Kč, celkem 300 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady jsou dále zvyšovány o 21 % DPH počítané ze součtu odměny advokáta a paušálních náhrad, tedy o částky 189 Kč, to vše se zohledněním té skutečnosti, že ve věci došlo k rozšíření žaloby, nicméně žaloba již mohla být podána současně za obě dvě vozidla. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, soud stanovil ke splnění povinností běžnou třídenní lhůtu.