36 C 358/2021-42 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 2 010 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ dodavatel“) na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16. 3. 2018 dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ odběrné místo“), elektrickou energii, žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a za odebranou elektřinu za období od 18. 4. 2018 do 20. 7. 2018 při spotřebě celkem 0,108 MWh ve výši 805 Kč, přičemž dle faktury se stal dluh splatným dne 15. 8. 2018. Žalovaný dále dluží žalobci za odběr elektřiny v období od 18. 4. 2018 do 20. 7. 2018 při spotřebě 0,416 Mwh ve výši 1 205 Kč, která se stala splatnou dle faktury dne 29. 8. 2018 Smlouvou ze dne 13. 10. 2017 postoupil dodavatel pohledávku vůči žalovanému žalobci, o čemž byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2021. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil ani po té, co byl vyzván k jejímu zaplacení předžalobní výzvou ze dne 23. 3. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v podané žalobě. Žalovaný se ve lhůtě poskytnuté soudem k tomuto postupu soudu nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu. 4. Z listin předložených žalobcem vzal soud za zjištěný tento skutkový stav: Dne 16. 3. 2018 uzavřeli dodavatel a žalovaný mezi sebou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se dodavatel zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal platit mu za to cenu, datum zahájení dodávky elektřiny byl sjednán na 24. 3. 2018. V období od 18. 4. 2018 do 20. 7. 2018 odebral žalovaný v odběrném místě celkem 0,108 MWh elektřiny. Za tuto dodávku mu dodavatel periodickou fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny vyúčtoval částku 805 Kč (faktura za sdružené služby dodávky elektřiny a detailní rozpis vyúčtování k faktuře), částka byla splatná dne 15. 8. 2018. V období od 18. 4. 2018 do 20. 7. 2018 odebral žalovaný v odběrném místě celkem 0,416 MWh elektřiny. Za tuto dodávku mu dodavatel fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny vyúčtoval částku 1 205 Kč splatnou dne 29. 8. 2018 (opravný daňový doklad za sdružené služby dodávky elektřiny k předchozí faktuře, detailní rozpis). Upomínkou ze dne 12. 7. 2018 a 14. 9. 2018 byl žalovaný předchůdcem žalobce vyzván k zaplacení dlužné částky s upozorněním na uplatnění pohledávky soudní cestou. Žalovaný popsaný dluh neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupil dodavatel své výše uvedené pohledávky vůči žalovanému žalobci (postupní smlouva, dodatek č. 1 k postupní smlouvě, potvrzení o zaplacení kupní ceny, předávací protokol o postoupení pohledávek č. 40, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 3. 2021, potvrzení o zaplacení kupní ceny). Předžalobní upomínkou ze dne 23. 3. 2021 byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě žalovaného dluhu. <i>5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> <i>6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (pozn. soudu – nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 7. Soud po posouzení shora uvedených zjištění dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. V souzené věci spolu dodavatel a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou soud právně posoudil podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 a násl. obč. zák. Dodavateli vznikla z těchto smluv povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii a žalovanému vznikla povinnost platit za dodané komodity dodavateli cenu. Dodavatel ve výše uvedených obdobích žalovanému elektřinu v celkových množstvích uvedených shora skutečně dodal; o správnosti výpočtů ceny za dodanou elektřinu v celkových výších dle předložených faktur soud nemá důvod pochybovat a v podrobnostech na ně odkazuje. Soud shrnuje, že z listin předložených žalobcem dospěl k závěru, že žalovaný dlužil dodavateli za elektřinu dodanou v období od 18. 4. 2018 do 20. 7. 2018 částku v celkové výši 2 010 Kč splatnou dle daňových dokladů. Pohledávky od dodavatele nabyl žalobce postoupením, a proto je podle ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. aktivně legitimován k uplatnění pohledávky vůči žalovanému. Od prvního dne prodlení ohledně dlužných částek je povinen žalovaný hradit žalobci zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 obč. zák., jehož výše vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 2 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 400 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, 2 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 126 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 1 126 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobce vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobce podala několik desítek obdobných návrhů. Dále pak soud doplňuje, že žalobci nebyla přiznána odměna za zaslání předžalobní upomínky zástupcem žalobce, když žalovaný byl k úhradě dlužné pohledávky vyzván již předchůdcem žalobce upomínkami ze dne 12. 7. 2018 a 14. 9. 2018, tudíž se v daném případě nejedná o účelně vynaložený náklad řízení. 9. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.