36 C 361/2022-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1 630 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 22. 1. 2020 provedl žalobce jako správce komunikací ve vlastnictví [územní celek] ve smyslu § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. (dále též jen„ ZPK“) odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které stálo v prostoru křižovatky ulic [ulice] a [ulice] v [obec] a tvořilo překážku silničního provozu. Dle ustanovení § 45/1 ZPK je odtah vozidla prováděn na náklady jeho provozovatele. Žalovaný přistoupil dne 22. 1. 2020 k dluhu vlastníka předmětného vozidla a zavázal se žalobci uhradit částku 1 630 Kč ve lhůtě do 22. 2. 2020 Cena za odtah dle usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne 26. 11. 2009 činí částku 1 550 Kč za jeden nucený úplný odtah, cena za služby parkoviště spojené se střežením jednoho nuceně odtaženého vozidla na nepřetržitě střeženém parkovišti činí za první den částku 80 Kč, dluh se tak stává z ceny za odtah ve výši 1 550 Kč a ceny parkovného za jeden den ve výši 80 Kč. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani poté, co byl ze strany žalobce k jeho uhrazení upomínána. 2. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaná se nevyjádřila, resp. v rámci lhůty se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ze zřizovací listiny zprávy Veřejného statku [územní celek] vyplývá, že žalobce je oprávněn a povinen zajišťovat a provádět odtahy vozidla, které na území [územní celek] tvoří překážku k provozu. Z usnesení Rady [územní celek] [číslo] bylo zjištěno, že cena za odtah vozidla činí částku 1 550 Kč, cena za služby parkoviště spojené se střežením jednoho nuceně odtaženého vozidla na nepřetržitě střeženém parkovišti činí za první den částku 80 Kč. Z protokolu o odstranění motorového vozidla [číslo] – [číslo] ze dne 22. 1. 2020 byly zjištěny skutečnosti, které zcela korespondují s tvrzeními žalobce obsaženými v žalobě. Z přistoupení dluhu č. [číslo] ze dne 22. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný přistoupil k dluhu a zavázal se uhradit dlužnou částku ve výši 1 630 Kč s příslušenstvím za provedený odtah vozidla do 22. 2. 2020, jako provozovatel vozidla byl uveden [jméno] [příjmení], bytem v [obec], [anonymizována dvě slova] Z předžalobní upomínky ze dne 31. 5. 2020, včetně doručenky, soud zjistil, že žalovaný byl žalobcem vyzýván k úhradě dlužné částky. <i>4. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb, o provozu na pozemních komunikacích (ZPK) platí, že kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Dle odst. 4 téhož ustanovení platí, že je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.</i> <i>5. Podle § 1892 odst. 1 občanského zákoníku, kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.</i> 6. Z předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Provozovateli shora uvedených vozidel vznikla v souvislosti s porušením jeho povinnosti parkovat osobní automobil pouze na místě k tomu určeném a s následným odtahem a parkováním na odstavném parkovišti povinnost uhradit platbu za provedené úkony. Částka byla vyúčtována ve výši 1 630 Kč sestávající z ceny za odtah vozidla ve výši 1 550 Kč a ceny parkovného za jeden den ve výši 80 Kč s tím, že předložené listiny plně dokládají a korespondují s vyčíslením dluhu. Žalovaný k tomuto závazku přistoupil, stal se tedy dalším dlužníkem. Povinnost uhradit dlužnou částku, ale žalovaný dosud nesplnil, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak a soud proto návrhu zcela vyhověl. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení, shledal soud důvodným požadavek žalobce i co do zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci jako plně úspěšnému účastníkovi přiznal celkovou náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč. 8. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému ke splnění povinností vyplývajících z tohoto rozsudku stanovil běžnou třídenní lhůtu.