36 C 61/2022-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění k hypotečnímu úvěru. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni měsíční pojistné ve výši 1 120 Kč. Žalovaný však své povinnosti neplnil, a proto pojistná smlouva zanikla ke dni 10. 5. 2021 z důvodu nezaplacení pojistného. Žalovaný byl upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy v zákonné lhůtě upomínkou. Ode dne vzniku pojištění 24. 1. 2018 do dne jeho zrušení 10. 5. 2021 bylo žalovanému předepsáno uhradit na pojistném částku ve výši 43 568 Kč, žalovaný však uhradil jen 40 320 Kč, a k úhradě tedy zbývá žalovaná částka 3 248 Kč, kterou žalovaný ani přes výzvu k úhradě dosud neuhradil. Úrok z prodlení je požadován ode dne následujícího po zániku pojištění. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s takovýmto postupem soudu souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 5. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo rizikové životní pojištění k hypotečnímu úvěru. Žalovaný se na základě pojistné smlouvy zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 1 120 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 24. 1. 2018, pojistná doba byla ujednána na dobu neurčitou (pojistná smlouva [číslo] potvrzení o pojištění z 7. 2. 2018, zdravotní dotazník). Vzhledem k tomu, že žalovaný pojistné neuhradil, zanikla pojistná smlouva ke dni 10. 5. 2021 (výzva k zaplacení dlužného pojistného ze dne 15. 3. 2021 a informace o zániku pojištění ze dne 19. 5. 2021). Žalovaný byl upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy v případě nezaplacení dlužného pojistného ve lhůtě delší jednoho měsíce (upomínka z 15. 3. 2021). Zánik pojištění byl žalovanému oznámen dopisem žalobkyně z 19. 5. 2021. Dluh nebyl uhrazen žalovaným ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 6. 12. 2021. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: Podle § 2758 ve spojení s § 2782 občanského zákoníku platí, že pojistník je povinen platit pojistiteli pojistné za dobu trvání pojištění. V daném případě bylo soudem z listin předložených žalobkyní (zejména pojistná smlouva, upomínka, oznámení o zániku pojistné smlouvy) zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z výkonu povolání žalovaného. Ve smlouvě se žalovaný zavázal hradit pojistné ve 1 120 Kč měsíčně, počátek pojištění 24. 1. 2018, pojistné období na dobu určitou do 23. 1. 2048. Dne 10. 5. 2021 smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy ve výši 3 248 Kč. Tím, že žalovaný uzavřel předmětnou pojistnou smlouvu, vstoupil do závazkového právního vztahu s pojistitelem a řídí se tedy tento vztah občanským zákoníkem, všeobecnými pojistnými podmínkami, jež jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy a s nimiž byl žalovaný taktéž při sepisu smlouvy seznámen. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud žalobu posoudil jako zcela důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, když uložil žalovanému povinnost splnit ve lhůtě běžné, tedy ve lhůtě 3 dnů ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. včetně přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 248 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci a podání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.