38 C 226/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 16. 7. 2020 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 737 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně dodávala do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], [PSČ] (č. [anonymizováno] OPM: [číslo]) elektřinu v období od 16. 1. 2019 až 16. 4. 2019 a na základě takto poskytnutých služeb vystavila dne [anonymizována dvě slova] [rok] s datem splatnosti dne 15. 5. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 15. 5. 2019 znějící na 18 731 Kč. Žalovaný tuto částku nezaplatil i přes zaslané upomínky a upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 24. 6. 2020. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] vyslovil Okresní soud Plzeň – sever místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu k vyřízení. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. <i>5. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> <i>6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém a právním stavu ve věci samé: Žalobkyně dodávala do odběrného místa uvedeného shora dodávky elektřiny. S ohledem na tuto skutečnost vystavila fakturu [číslo] se splatností 15. 5. 2019 jako fakturu závěrečnou znějící na doplatek 18 731 Kč za období od 16. 1. 2019 do 16. 4. 2019. Žalovaný pohledávku, která je předmětem tohoto řízení označil jako jeden ze závazků v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení, který byl projednáván v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], závazek považoval za důvodný (viz citované dokumenty v CEPR a výstup z insolvenčního rejstříku). V insolvenčním řízení bylo dne [datum] vydáno usnesení o neschválení oddlužení a zastavení řízení, které nebylo právní moci dne 4. 12. 2021. Odpadla tak překážka postupu tohoto řízení dle § 140a insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. v platném znění. Mezi žalobkyní a žalovaným byla tedy platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodané elektřiny, k čemuž zavázal. Dluh nyní trvá v částce ve výši 18 731 Kč. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Soud posoudil žalobu žalobkyně co do těchto částek jako zcela důvodnou. 9. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 731 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.