38 C 314/2022-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 7. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované uhradit jí částku 10 000 Kč z titulu smluvní pokuty za nevrácené zařízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní (původní firma žalobkyně byla [právnická osoba] a došlo k rozdělení této společnosti odštěpením a následné změně obchodní firmy žalobkyně na [právnická osoba] [anonymizováno] a následně [právnická osoba]) a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalobkyně poskytovala na základě této smlouvy žalované televizní vysílání prostřednictvím internetu do 30. 11. 2020, kdy byla smlouva ukončena poté, kdy žalovaná nesplnila své povinnosti řádně a včas hradit za poskytované služby odměnu. Při uzavření smlouvy převzala žalovaná do užívání 2 ks Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a č. [anonymizováno] a jejich převzetí potvrdila podpisem na smlouvě ze dne [datum]. Po ukončení smlouvy měla žalovaná povinnost převzatá zařízení vrátit, což neučinila, a vznikla jí tak povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení Set-top-box. Žalovaná zařízení nevrátila a neuhradila ani smluvní pokutu, a to i přes výzvu ze dne 15. 11. 2021. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně ani žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] (viz CEPR), Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV účinných od 1. 1. 2019 (CEPR), úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud považuje za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, která je ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku spotřebitelskou smlouvou. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě citované smlouvy žalobkyně zapůjčila žalované 2 kusy zařízením set top box, jejichž sériová čísla jsou uvedena shora. Převzetí zařízení žalovaná potvrdila v samotné smlouvě (viz CEPR). Ve smlouvě je výslovně uvedena povinnost zařízení po ukončení smlouvy vrátit pod sankcí smluvní pokuty 5 000 Kč pro každé zařízení. Po ukončení smlouvy žalovaná zařízení ve lhůtě stanovené ve smlouvě nevrátila a ani i přes výzvu k zaplacení pokuty zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne 15. 11. 2021 k zaplacení nedošlo. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva, jejíž součástí bylo i ujednání o nájmu zařízení pro příjem signálu. Bylo přesně stanoveno, v jakém případě a v jaké lhůtě je žalovaná, pokud smlouva bude ukončena, povinna poskytnuté zařízení vrátit. Povinnost k vrácení zařízení byla utvrzena smluvní pokutou. Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s ust. § 2048 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. Tvrzení žalobkyně, že smlouva byla ukončena nebylo žalovanou zpochybňováno stejně jako tvrzení, že zařízení nebylo vráceno ve sjednané lhůtě. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení smluvní pokuty, kterou nezaplatila. Výše smluvní pokuty za nevrácené zařízení odpovídá dle uzavřené smlouvy částce 10 000 Kč za dvě zařízení. Nárok žalobkyně je tedy v této výši oprávněný. Soud žalobě vyhověl též ohledně příslušenství z částky 10 000 Kč v podobě zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Pariční lhůta byla stanovena dle § 160 o.s.ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.