38 C 340/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 12. 2021 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že jsou vlastníky ve výroku specifikovaného nově vzniklého pozemku odděleného ve výroku specifikovaným geometrickým plánem, a to s ohledem na jeho mimořádné vydržení dle § 1095 Občanského zákoníku. Žalobu odůvodnili tím, že v roce 1997 uzavřeli kupní smlouvu, na základě které se stali podílovými spoluvlastníky pozemků parc. [číslo] (nyní [číslo]) a parc. [číslo] oba v k.ú. [obec], [územní celek], jejichž spodní svažující se část byla oddělena od pozemku žalovaného p. [číslo] v témže katastrálním území pletivovým plotem, jehož stav i umístění se do současné doby nezměnil. Žalobci se vzhledem k terénu a jeho členitosti, rozmístění teras a zbytků staveb, oplocení pletivem, stejnému zanedbanému stavu včetně nepořádku, který se na pozemcích nacházel a včetně stavu křovin, keřů a stromů na pozemku umístěných, domnívali, že jimi zakoupený pozemek je oddělen od pozemků žalovaného právě pletivovým plotem. Nepořádek a skládku na pozemcích umístěnou začali žalobci postupně likvidovat a vyklízet, pozemky začali udržovat a zvelebovat, zasadili nové stromy a prořezávali křoviny. Tyto činnosti prováděli po celou dobu až do současnosti jak na pozemcích, které jsou v jejich vlastnictví, tak i na části pozemku žalovaného, který je ve výroku rozsudku uvedeným geometrickým plánem oddělen bez vědomí toho, že se jedná o pozemek ve vlastnictví žalovaného. V roce 2019 došlo v části vymezené jako pozemek parc. [číslo] geometrickým plánem k pádu akátu na pletivový plot oddělující pozemky. Na tento stav reagoval žalovaný přípisem ze dne 2. 9. 2019, kterým vyzval žalobce k odstranění tohoto stavu, žalobci žádosti vyhověli a zajistili na vlastní náklady jeho odstranění. Až do 25. 4. 2021 žalobci nevěděli, že předmětná geometrickým plánem vymezená část pozemku žalovaného parc. [číslo] není v jejich vlastnictví. V tento den zjistili, že na předmětné části pozemku došlo k odstranění starého, byť funkčního plotu a pokácení několika vzrostlých stromů. Tento stav byl impulsem pro žalobce, aby pátrali po původci a současně vlastníku sousedních pozemků a při této příležitosti zjistili, že vlastnická hranice jejich pozemků není totožná s hranicí tvořenou drátěným pletivovým plotem a po celou dobu již od roku 1997 užívají a udržují i předmětnou část pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalovaného, aniž by ze strany žalovaného došlo ke sdělení výhrad či nějakému faktickému užívání a poskytování péče o tuto část pozemku. Kontaktovali žalovaného s tím, že dle jejich názoru uběhla doba potřebná pro mimořádné vydržení. Následně proběhlo mezi účastníky jednání, k dohodě však nedošlo. Po poučení soudem při jednání konaném dne [datum] doplnili žalobci svá tvrzení podáním doručeným dne 4. 4. 2022 (viz č.l. 71-73) vztahující se k nabytí pozemků parc. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec], k faktickému užívání, k pasivitě žalovaného, k době zjištění nesouladu mezi faktickým a právním stavem, k naléhavému právnímu zájmu a navrhli k prokázání svých tvrzení důkazy. 2. Podáním doručeným soudu dne 2. 2. 2022 (viz. č.l. 17) žalovaný uvedl, že nárok žalobců neuznává. Dále uvedl, že samotný plot nemůže být dostatečným důkazem o vlastnické hranici. Po provedeném místním šetření žalovaný zjistil, že hranice mezi pozemky je v terénu zřejmá, je tvořená zděnou zídkou, která je v terénu zřetelná. Žalobci měli možnost kdykoliv nahlédnutím do katastru nemovitostí a katastrální mapy zjistit i bez větších technických měření, kudy vlastnická hranice vede a jaký má směr a navíc v sami žalobci nechali v roce 2002 zhotovit geometrický plán, kterým v horní části pozemku parc. [číslo] (nyní [číslo]) nechali oddělit pozemek [číslo], na němž byla postavena garáž a tento stav promítli i do katastru nemovitostí. Žalobce č. 1 je navíc [anonymizováno] [role v řízení] v oboru oceňování nemovitostí, žalobkyně [číslo] je [anonymizováno]. Žalovaný se dále bránil tím, že je [anonymizována tři slova] zřízenou za účelem hospodaření s nemovitostmi, má tedy jen omezené možnosti faktického užívání a udržování nemovitostí ve své správě. Pozemek, o jehož část se v řízení jedná, je navíc určen k užívání jako lesopark, který nevyžadoval žádnou úpravu a údržbu. Žalovaný skutečně v době pádu stromu omylem žádal po žalobcích jeho odstranění z drátěného plotu, poté, kdy zjistil omyl ve vlastnické hranici, však nabídl náhradu vynaložených nákladů. Po poučení soudem při jednání konaném dne [datum] doplnil žalovaný svá tvrzení podáním doručeným dne 4. 4. 2022 (viz č.l. 95-96) vztahující se k nepoctivé víře žalobců a k užívání pozemku, k potřebě údržby předmětné části pozemku a navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy. V rámci své obrany žalovaný dále uvedl, že s ohledem na profesi obou žalobců, s ohledem na skutečnost, že již při koupi v roce 1997 byl vypracováván znalecký posudek, s ohledem na zaměření pozemku pod garáží a tvar a průběh vlastnické hranice, která netvoří přímou rovnou linii na rozdíl od drátěného plotu, který je veden v rovině, nemohla být dobrá víra žalobců ve vlastnictví předmětné části pozemku dána. Faktické užívání, resp. neužívání části pozemku žalovaným bylo ovlivněno tím, že pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] byl do 15. 8. 2016 užíván [anonymizována tři slova], byla tam umístěna bývalá [anonymizováno] základna a s ohledem na nepřístupnost a svažitost terénu, nebyla předmětná část pro žalovaného využitelná, a byla proto oddělena drátěným plotem níže, než je skutečná vlastnická hranice mezi pozemky. Vzhledem k tomu, že pozemek nebyl pro jinou [anonymizována tři slova] po předání od [anonymizováno] využitelný, je nyní nabízen k prodeji. 3. Soud zjistil z provedených důkazů následující skutkový stav. Žalobci nabyli kupní smlouvou uzavřenou s [anonymizováno] [jméno] [jméno] dne [datum] do svého podílového spoluvlastnictví pozemky parc. [číslo] p. [číslo] včetně objektu bydlení [adresa], vše k.ú. [obec], [územní celek], část [územní celek]. Právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum] (viz kupní smlouva č.l. 84 - 86 a výpis z KN č.l. 87-88). V době nabytí byly pozemky zarostlé, zanedbané a nacházel se na nich nepořádek, druhá žalobkyně dokonce hovořila o neoficiální a nepovolené skládce. Pozemky jsou umístěny ve svahu, přístup k nim je umožněn z horní části pozemků z cesty umístěné na pozemku parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] porostlý zelení, částečně stromy je svažitý, svah je částečně tvořen terasami vytvořenými terénem, částečně též podezdívkou, zejména na hranici s pozemkem parc. [číslo] která přechází v polorozbořené oplocení, v němž jsou patrné zbytky branky a sloupů branky, které tvoří průchod na pozemek parc. [číslo] (resp. na část oddělenou geometrickým plánem parc. [číslo]). V části nad tímto oplocením, a to v pravé části při pohledu k domu, se nachází zbytky staveb jakýchsi betonových bazénků směřujících pod rovinu terénu. Pozemek v geometrickém plánu vymezený jako nově vzniklé p. [číslo] navazuje plynule svým charakterem a porostem i šířkou (tvarem) na pozemek [číslo], je porostlý stromy, částečně křovinami, v pravé části při pohledu k domu od drátěného plotu je více vyčištěn, pozemek je více svažitý, příkřejší, zejména v jeho levé části hůře průchodný. V levé části je též více zarostlý křovinami a keři. Ke vstupu na tuto část pozemku z pozemků žalobců nic nebrání, není umístěna žádná zábrana, žádné přístup omezující oplocení. Naopak z pozemku žalovaného parc. [číslo] není přístup zajištěn, neboť ve spodní části je pozemek ohraničen drátěným pletivovým plotem, v němž nejsou ani naznačeny žádné prostupy a průchody, není umístěna branka a není patrný případný přístup ani v terénu z pozemku žalovaného (viz protokol z místního šetření provedeného soudem dne [datum] č.l. 46 až 47, plánek a fotografie pořízené při tomto místním šetření soudkyní č.l. 48 -68 a fotografie dodané žalobci č.l. 75-81). V řízení se nepodařilo zjistit kdo a v jakém období drátěný plot do terénu umístil a zhotovil jej, stavební úřad, který byl soudem k žádosti žalovaného osloven nedohledal k tomuto oplocení žádnou dokumentaci (viz. protokol z místního šetření a sdělení stavebního úřadu č.l. 136 učiněné k návrhu žalovaného). Drátěné oplocení, které bylo zjištěno při místním šetření soudu, se dle výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] žalobců, a dle účastnického výslechu druhé žalobkyně provedených při ústním jednání dne [datum] k návrhu žalobců (viz č.l. 128-131) bylo umístěno ve stejném místě též v době koupě pozemků žalobci. Druhá žalobkyně v rámci svého výslechu popsala podrobně stav pozemků v době koupě a těsně po koupi včetně stavu oplocení pozemků, které následně užívali. Popsala též činnosti, které žalobci na pozemcích prováděli, tedy že pozemky vyklízeli, vyčišťovali od nepořádku, postupně udržovali, sekali a zvelebovali ve snaze uvést je do lepšího stavu s tím, že měli v úmyslu dům postavený na pozemku parc. [číslo] přestavět na rodinný dům určený k jejich bydlení a také s přestavbou i započal