39 C 257/2021-11 — Okresní soud Plzeň-město

Návrhem podaným tomuto soudu dne 8. 12. 2021 se manžel domáhal rozvodu manželství účastníků, uzavřeného dne [datum] před Obecním úřadem Šťáhlavy. Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila. Soudem bylo v daném případě z oddacího listu účastníků zjištěno, že tito uzavřeli manželství dne [datum] před Obecním úřadem Šťáhlavy, u obou se jedná o první manželství. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel ČR a shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že z manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti, a to dne [datum] dcera [jméno] [celé jméno manželky] a dne [datum] dcera [jméno] [celé jméno manželky]. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že ti společně nebydlí, nežijí jako manželé a společně nehospodaří od 8. 2. 2021, kdy se manžel odstěhoval z posledního společného bydliště účastníků, které bylo na adrese [adresa manželky a manžela]. Manžel uvedl, že od té doby bydlí buď u svých rodičů nebo u kamaráda. Oba účastníci shodně uvedli, že nevidí možnost obnovení jejich manželského soužití. Jako příčinu rozvratu manželství manželka označila to, že manžel se změnil a že mu již nemůže věřit, manžel pak tu skutečnost, že cesty každého z manželů se změnily a v současné době jsou neslučitelné. Oba manželé vyloučili možnost obnovení jejich manželského soužití. Na základě těchto zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že došlo ke splnění podmínek v ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku, za kterých může být manželství rozvedeno, tedy že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Jako příčinu rozvratu manželství soud shledal vzájemné odcizení účastníků a jejich rozdílné náhledy na jejich další společné soužití. Z těchto důvodů soud návrhu na rozvod manželství vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 23 z.ř.s., podle něhož účastníci v řízení o rozvod manželství v zásadě nemají právo na náhradu nákladů řízení.