16 C 163/2022-35 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku (I) shora, a to jako dlužného příspěvku placeného provozovatelem motorových vozidel bez pojištění odpovědnosti. Jednalo se celkem, po spojení řízení, o 5 vozidel. Ke spojení řízení soud uvádí, že výroky I., II. tohoto rozsudku se týkají věci vedené původně pod sp.zn. [spisová značka], vůz PMS [číslo]. Výrok II. se týká téže podané žaloby (sp. zn. [spisová značka]) a vozu [anonymizováno] [číslo]. Výrok III. se týká žaloby [spisová značka], vůz [příjmení] [číslo]. Výrok IV. se týká rovněž věci [spisová značka], vůz [anonymizováno] [číslo]. Výrok V. se týká věci původní sp.zn. [spisová značka] a vozu [anonymizováno] [rok]. Ke spojení všech věcí došlo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě k vyjádření (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít zato, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve věci původně [spisová značka] (věci spojeny usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), je předmětem vozidlo [anonymizováno] [číslo], kde podle Centrálního registru vozidel (CRV) by měl být vlastníkem od roku 2012 pan [jméno] [příjmení], a nikoliv žalovaný [příjmení] [celé jméno žalovaného]. Dále to bylo, a to původně v řízení [spisová značka], vozidlo [anonymizováno] [číslo], kde vlastníkem od roku 2017 je (podle CRV) [jméno] [příjmení]. Ve věci původně [spisová značka] byl předmětem vůz [anonymizováno] 2057, kde v předmětném období 5. 5. – 27. 7. 2021 byl evidovaný vlastník [anonymizováno]. [příjmení], přičemž lze dodat pro úplnost, že od 1. 9. 2021 je evidována ještě jiná osoba, a sice [jméno] [příjmení]. Ve věci [spisová značka] bylo předmětem vozidlo [příjmení] [číslo], kde evidovaným vlastníkem je žalovaný [příjmení] [celé jméno žalovaného]. Dále vůz [anonymizováno] [číslo], kde evidovaným vlastníkem je [jméno] [příjmení], a to již od 1. 12. 2015 nejméně do 20. 2. 2023, zde však žalobce předložil kopii kupní smlouvy, datované [datum], kde dotyčný [anonymizováno]. [příjmení] prodává vozidlo žalovanému, čímž je pasivní legitimace [celé jméno žalovaného] dostatečně prokázána. Ohledně vozidel, kde pasivní legitimace uváděná v žalobě nevyplývá z CRV, soud dal žalobci ke zvážení eventuelně procesně reagovat. Žalobce následně reagoval dalším podáním, kde ohledně vozu [anonymizováno] [číslo] doložil (č.l. 30) kupní smlouvu, kde [jméno] [příjmení] prodal [datum] vozidlo žalovanému. Obdobně k vozu [anonymizováno] [číslo] předložil smlouvu prodávající [jméno] [příjmení] a kupujícího žalovaného, tedy smlouvu ze dne [datum]. K vozu [anonymizováno] [rok] se žalobce v podání z 8. 3. 2023 nevyjádřil. Pokud jde o první vůz ([anonymizováno] [číslo]), žalobce prokázal, že žalovaný byl vlastníkem osobního vozidla, které mělo objem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka]. Předmětné období bylo 2. 7. – 9. 10. 2021 (tj. 100 dní). V tomto období nemělo vozidlo uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu. Při tomto typu automobilu přísluší denní sazba příspěvku 35 Kč. To má za následek, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci základ příspěvku 3 500 Kč. Tato částka byla splatná dne 29. 3. 2022. Dále byla splatná téhož dne částka 300 Kč, tedy poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. Žalobce dále prokázal, že žalovaný byl vlastníkem osobního vozidla, které mělo objem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka]. Předmětné období bylo 1. 3. – 27. 5. 2021 (tj. 88 dní). V tomto období nemělo vozidlo uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu. Při tomto typu automobilu přísluší denní sazba příspěvku 65 Kč. To má za následek, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci základ příspěvku 5 720 Kč. Tato částka byla splatná dne 29. 3. 2022. Dále byla splatná téhož dne částka 300 Kč, odůvodněná již výše. Žalobce dále prokázal, k tomuto viz výrok (III), že žalovaný byl vlastníkem osobního vozidla, které mělo objem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka]. Předmětné období bylo 11. 3. – 24. 6. 2021 (tj. 106 dní). V tomto období nemělo vozidlo uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu. Při tomto typu automobilu přísluší denní sazba příspěvku 47 Kč. To má za následek, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci základ příspěvku 4 982 Kč. Tato částka byla splatná dne 30. 10. 2021. Dále byla splatná téhož dne částka 300 Kč, tedy poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. Žalobce dále prokázal, k tomuto viz výrok (IV) tohoto rozsudku, že žalovaný byl vlastníkem osobního vozidla, které mělo objem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka]. Předmětné období bylo 6. 11. 2020 – 28. 2. 2021 (tj. 115 dní). V tomto období nemělo vozidlo uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu. Při tomto typu automobilu přísluší denní sazba příspěvku 47 Kč. To má za následek, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci základ příspěvku 5 405 Kč. Tato částka byla splatná dne 18. 1. 2022. Dále byla splatná téhož dne částka 300 Kč. Žalobce naproti tomu neprokázal (výrok V., žaloba původně vedena jako [spisová značka]), že to byl žalovaný, kdo v předmětném období byl vlastníkem osobního vozidla, které mělo objem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka]. Předmětné období bylo 5. 5. – 27. 7. 2021. Z registru silničních vozidel (č.l. 13) totiž vyplývá, že 5. 5. – 27. 7. 2021 byl jako vlastník i provozovatel evidován [jméno] [příjmení], nikoliv žalovaný. Soud si je plně vědom toho, že zápisy v registru vozidel nemají konstitutivní charakter, proto pro úplnost vyžádal ještě aktuální výpis téhož vozidla, podle něhož od 1. 9. 2021 nejméně do 20. 2. 2023 je evidována ještě další osoba, a to [jméno] [příjmení], [datum narození], [ulice a číslo], [obec] Ani zde se tedy nejedná o osobu žalovaného. Přitom je dána administrativní povinnost dosavadního vlastníka, který vůz pozbyde prodejem, dát podnět k tomu, aby zápis v registru vozidel odpovídal skutečnosti. Pokud tedy [jméno] [příjmení] dosáhl změny v registru vozidel ve prospěch [jméno] [příjmení], je to dostatečným důkazem toho, že došlo právě k takovémuto převodu vlastnictví. Naopak provedené důkazy nenasvědčují závěru, že s tímto vozidlem byl jakkoliv právně spojen žalovaný. Proto v této části byla žaloba zamítnuta. Soud uzavřel, že žalovaný byl podle stavu evidence v registru motorových vozidel (přičemž uvedený závěr nebyl žádným důkazem relevantně zpochybněn) v předmětném období vlastníkem motorových vozidel, specifikovaných shora (vyjma vozidla uvedeného na posledním místě). Podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři pojistitelů příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí 30 dnů od doručení písemné výzvy Kanceláře pojistitelů dlužníkovi. Z ustanovení § 24c odst. 2 citovaného zákona vyplývá, že se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Soud proto žalobci přiznal, ohledně vozidel, kde byla prokázána pasivní legitimace žalovaného, základ příspěvku v plné výši tak, jak byl požadován. Dále náklady na mimosoudní uplatnění práva. Spolu s těmito částkami přísluší též zákonný úrok z prodlení. Pokud jde o část nároku, kterou žalobce neprokázal (viz výše), nezbylo než v uvedené části žalobu zamítnout. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud žalobci přiznal náhradu 56% nákladů řízení žalobce. Náklady řízení žalobce zahrnují 13 603 Kč, proto soud žalobci přiznal 7 618 Kč. Úspěch žalobce ve věci činil 78% a neúspěch 22%, proto žalobce obdrží 78% 22% = 56% svých vzniklých nákladů. Úspěch ve věci byl vypočten jako podíl mezi přiznanými částkami (20 807 Kč) a uplatněnými částkami (26 567 Kč), což je 78%. Náklady žalobce zahrnují náhradu soudního poplatku ve výši 1 600 Kč ze všech tří soudních řízení. Dále odměnu 4 krát 2 180 Kč, tedy 8 720 Kč. Předmět sporu je totiž 26 567 Kč. Úkony právní služby zahrnují převzetí věci, žalobu, písemná podání č.l. 19, č.l. 28, tedy 4 úkony. Převzetí později uplatněných věcí soud nepovažuje za účelné, žalobce měl všechny své nároky nejprve sdružit (což nevyžaduje právní kvalifikaci) a následně je měl předložit advo