17 C 370/2023-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 28 689,62 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou dne 5. 1. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 40 064 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 38 564 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,38 % ročně a odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit bezhotovostně v 21 měsíčních splátkách po 3 942 Kč, s poslední splátkou dne 10. 10. 2022. Žalovaná však uhradila celkem pouze částku 39 600 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně vůči žalované v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 28 689,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 159,30 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 463,54 Kč, úroku ve výši 22,38 % ročně z částky 28 689,62 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 28 689,62 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.3. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřeli dne 5. 1. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta bezhotovostně částka 40 000 Kč. Úvěr se žalovaná ve smlouvě zavázala vrátit v 21 měsíčních splátkách po 3 942 Kč spolu s úrokem ve výši 38 564 Kč a odměnou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Z listiny označené jako „tabulka umoření“ soud zjistil, že žalovaná na úvěr uhradila částku 39 600 Kč.4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla původním věřitelem , právnická osoba, postoupena žalobkyni i pohledávka za žalovanou.5. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v září 2021 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 14,85 % ročně.6. Jak bylo zjištěno ze smlouvy a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování úvěru v částce 1 500 Kč neměla žádný specifický obsah. Úrok nebyl, jak tvrdí žalobkyně v žalobě, sjednán v sazbě 22,38 % ročně, ale v sazbě 86% ročně, což je ostatně uvedeno i samotné smlouvě. Již jen v takové výši sjednaný úrok je sám o sobě nemravný.7. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.10. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, posoudil jako absolutně neplatnou celou smlouvu o spotřebitelském úvěru.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 400 Kč, představující nesplacenou část jistiny. Úvěrová smlouva mezi žalovanou a společností , právnická osoba, nebyla uzavřena platně. Žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalované v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaná obdržela částku 40 000 Kč bez právního důvodu, je povinna žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele, uhradit nesplacenou část jistiny, tedy částku 400 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Je zřejmé, že žalované muselo být známo, do kdy má poskytnuté peněžní prostředky vrátit (10. 10. 2022) a nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení.13. Soud nevyhověl nároku žalobkyně v části 28 289,62, Kč jako jistiny, částky 1 159,30 Kč jako kapitalizovaného úroku, částky 2 463,54 Kč jako zákonného úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 28 689,62 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 22,38 % p.a. z částky 28 689,62 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a to s ohledem na neplatnost smlouvy. Lhůta k plnění dle výroku I. tohoto rozsudku byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu případně je možné vyslovit, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 1,3 % a neúspěšná v rozsahu 98,7 %. Po odečtení těchto dvou hodnot by tak měla žalovaná právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 97,4 %, avšak žalované žádné náklady v řízení nevznikly a tudíž soud nepřiznal náklady řízení ani jedné ze stran sporu.