20 C 2/2023-29 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu [okres] dne 9. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 120 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaná je evidována jako provozovatelka osobního automobilu se zdvihovým objemem nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], s tím, že toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Toto vozidlo bylo v době od 18. 1. 2022 do 14. 2. 2022 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 28 dní, tedy částky ve výši 1 820 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 2 120 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 28. 5. 2022. Žalovaná však neuhradila ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žádná z účastníků se nedostavil na jednání soudu konané dne 14. 4. 2023. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] a potvrzení [stát. instituce] vyplývá, že žalovaná je vedena v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník automobilu [registrační značka], [VIN kód] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a to v období nejméně od 18. 1. 2022 do 14. 2. 2022. Dne 15. 3. 2022 a následně znovu dne 18. 7. 2022 adresovala žalobkyně výzvu žalované k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], a to v sazbách uvedených v odstavci prvním odůvodnění. Obě výzvy byly žalované adresovány na adresu [adresa žalované]. Výzvy si žalobkyně nepřevzala a obě byly pouze vhozeny do domovní schránky. <i>4. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>5. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).</i> <i>6. Podle § 18 odstavec 12 shora uvedeného zákona Kancelář využívá k plnění úkolů podle tohoto zákona údaje ze základního registru obyvatel, údaje z informačního systému evidence obyvatel, údaje z informačního systému cizinců, údaje z informačního systému evidence občanských průkazů nebo údaje z informačního systému evidence cestovních dokladů v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího pojišťovnictví obdobně jako pojišťovna.</i> 7. V dané věci nemá soud nárok žalobkyně za důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná byla vlastníkem automobilu [registrační značka], [VIN kód] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a to v období nejméně od 18. 1. 2022 do 14. 2. 2022. Soud má za prokázané, že v uvedené době nebylo vozidlo žalované řádně pojištěno. Právo žalobkyně na zaplacení tzv. příspěvku podle § 4 zák. č. 168/1999 Sb., který pro dané vozidlo činí 65 Kč za den, sice vzniklo, ale žalobkyně neprokázala, že by žalované řádně odeslala výzvu k zaplacení dlužné částky ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. Výzva byla totiž žalované odeslána na adresu [adresa žalované] adresu hlášeného trvalého pobytu z centrální evidence obyvatel (tj. [obec], [anonymizována dvě slova] [číslo], platnou od 22. 4. 2010 i k datu podání žaloby). Tuto výzvu si žalobkyně nepřevzala a byla pouze vhozena do domovní schránky. Tím, že se žalobkyně nedostavila na jednání, nemohl ji soud poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, aby vysvětlila, z jakého důvodu nebyla výzva zasílána na adresu trvalého pobytu, přestože žalobkyně k plnění úkolů podle zákona využívá údaje ze základního registru obyvatel, údaje z informačního systému evidence obyvatel, údaje z informačního systému cizinců, údaje z informačního systému evidence občanských průkazů nebo údaje z informačního systému evidence cestovních dokladů (§ 18 odst. 12 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní o tom, že žalované odeslala výzvu podle § 4 odst. 6 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. na adresu, na které by se žalovaná mohla s takovou výzvou seznámit. Soud upozorňuje, že žalobkyně byla na tuto skutečnost upozorněna již přípisem ze dne 7. 3. 2023. Pokud na něj žalobkyně reagovala sdělením, že žalobkyně je povinna výzvu odeslat a případné nedoručení výzvy z důvodu neohlášené změny adresy žalované tak nemůže jít k její tíži, tak s tímto názorem soud nesouhlasí. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by se žalovaná kdy zdržovala na adrese [adresa žalované]. Tato adresa se soudu jeví jako zcela náhodná. Žalobkyně soudu nijak nevysvětlila a ani neprokázala, proč žalované doručovala na tuto adresu a z jakého důvodu by s odesláním výzvy na tuto adresu měly být spojeny účinky vzniku nároku na úhradu příspěvku. Jinými slovy pokud žalobkyně soudu neprokázala, že sama žalovaná jí sdělila, že žádá doručovat písemnosti na jinou adresu, než adresu trvalého pobytu, lze mít povinnost stanovenou v § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. za splněnou pouze v případě odeslání výzvy na adresu trvalého pobytu Proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.). 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla zcela úspěšná a má tak právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Jelikož jí však žádné náklady nevznikly, nebyla jejich náhrada přiznána žádnému z účastníků.