20 C 292/2022-64 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 20. 7. 2022 a doplněným 10. 8. 2022 a 16. 11. 2022 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 000 Kč ode dne 5. 11. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 11. 2021 (nejdříve tvrzeno 29. 3. 2021) mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žaloba je dále odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 5. 10. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr, který činil 16 000 Kč, a to za poplatek 0 Kč. Úvěr byl sjednán prostřednictvím internetových stránek původního věřitele [webová adresa]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 4. 11. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne 5. 10. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do 4. 11. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí 0 Kč. Zápůjční úroková sazba byla 0 %, výše RPSN úvěru činila 0 % Smlouva byla uzavřena prostředky umožňujícími dálkový přístup. Ve smlouvě bylo ujednáno, že platby mohou být zasílány s variabilním symbolem čísla smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 a jejích příloh a dále z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalobkyni byla společností [právnická osoba] postoupena pohledávka ze smlouvy označené [číslo] tedy jiné, než tvrdila žalobkyně. 4. Soud se proto primárně zabýval aktivní legitimací žalobkyně stran převodu práv a povinností z úvěrové smlouvy z původního věřitele [právnická osoba] na žalobkyni. Žalobkyni přitom v řízení tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně převodu těchto práv. Žalobkyně této své procesní povinnosti nedostála. Žalobkyně sice k výzvě soudu doplnila své tvrzení tak, že uvedla, že [číslo] představuje interní identifikační znak žalobkyně a současně VS pro platbu dluhu žalobkyni. Číslo [číslo] má být interní identifikační znak původního věřitele. Tvrzení žalobkyně, že variabilní symbol pro platby dluhu měl být [číslo] je však vyvráceno zjištěním, že dle smlouvy měli být platby žalované označeny variabilním symbolem [číslo], tedy číslem smlouvy. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouvě byly přiděleny též jiné identifikátory, pak k prokázání tohoto tvrzení nepředložila (neoznačila) žádné důkazy. Jelikož se žalobkyně nedostavila na jednání nařízené na 10. 2. 2023 nemohl ji soud poučit podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, aby označila důkazy k jejich prokázání. Kromě výše uvedeného je v projednávané věci ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky jasně patrné, že jednotlivé dílčí převody pohledávek se podle smlouvy dějí prostřednictvím doručení datové pásky, součástí datové pásky je uvedení čísla smlouvy, tedy v daném případě by příloha smlouvy o postoupení pohledávek musela obsahovat číslo smlouvy [číslo]. Z citovaných listin ale jednoznačně vyplývá, že na žalobkyni byla postoupena smlouva jiného čísla ([číslo]). Protože žalobkyně neprokázala převod práv a povinností z úvěrové smlouvy [číslo] byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, když žalobkyně neunesla výše uvedené břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně své aktivní věcné legitimace (výrok I. rozsudku). 5. Výrok II. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení úspěšná žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvší žalobkyni. Žalované však žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.