36 C 106/2023-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 22 960 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaná je evidována jako provozovatelka motorového vozidla – nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód] s tím, že toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Toto vozidlo bylo v době od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2021 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 86 Kč za celkem 61 dní, tedy částky ve výši 5 246 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 5 546 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 13. 8. 2022, žalovaná však neuhradila ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. Toto vozidlo bylo dále v době od 1. 1. 2022 do 18. 7. 2022 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 86 Kč za celkem 199 dní, tedy částky ve výši 17 114 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 17 414 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 22. 11. 2022, žalovaná však neuhradila ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud v této věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, její souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 30. 5. 2022 a 8. 9. 2022 a potvrzení [stát. instituce] vyplývá, že žalovaná je vedena v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník motorového vozidla – nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód] a to v období od 1. 11. 2021 do 18. 7. 2022. Dne 30. 5. 2022 adresovala žalobkyně výzvu žalované k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], a to v sazbě 86 Kč denně za 61 dní, když pojištěním odpovědnosti nebylo pokryto shora uvedené období a náklady uplatnění ve výši 300 Kč. Následně byla žalovaná upomínkou ze dne 31. 8. 2022 upomínána k uhrazení dlužné částky. Dne 8. 9. 2022 adresovala žalobkyně výzvu žalované k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], a to v sazbě 86 Kč denně za 199 dní, když pojištěním odpovědnosti nebylo pokryto shora uvedené období a náklady uplatnění ve výši 300 Kč. Následně byla žalovaná upomínkou ze dne 14. 12. 2022 upomínána k uhrazení dlužné částky. Předžalobními upomínkami ze dne 26. 9. 2022 a 9. 1. 2023 byla žalovaná upomínána k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala opak. <i>5. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>6. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).</i> <i>7. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč</i> <i>8. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> 9. V dané věci má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem specifikovaného vozidla shora, a to nepochybně v žalovaném období od 1. 11. 2021 do 18. 7. 2022. Soud má za prokázané, že v uvedené době nebylo vozidlo žalované řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. příspěvku, který pro předmětný automobil činí 86 Kč za den. Žalobkyně doložila výzvy k zaplacení dlužné částky, adresovanou žalované, ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení takové výzvy se stává splatným závazek žalované, jeho neuhrazením se pak žalovaná dostala do prodlení. Žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014). Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když nárok posoudil jako zcela důvodný (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 919 Kč představující zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů za 3 úkony právní služby advokáta (příprava a převzetí, podání návrhu ve věci samé, předžalobní výzva), neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se již po žalované v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] domáhala zaplacení příspěvků za shodné vozidlo za období mj. od 5. 8. 2021 do 31. 10. 2021, přičemž splatnost tohoto nároku nastala dne 12. 4. 2022 a žaloba byla podána dne 27. 3. 2023, tedy 4 měsíce poté, co nárok žalobkyně souzený v tomto řízení nabyl splatnosti, přičemž i upomínky byly žalovanému za souzené období již rozeslány a žalobkyni tudíž ničeho nebránilo, aby oba dva nároky zažalovala jednou žalobou. V řízení [spisová značka] bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení za 3 úkony. Vyúčtované náklady v tomto řízení soud tedy spatřil neúčelně vynaloženými náklady, neboť všechny shora specifikované nároky mohly být zcela nepochybně uplatněny jedinou žalobou, pokud byly všechny nároky splatné již v době podání návrhu ve věci [spisová značka], pročež soud na nákladech přiznal žalobkyni toliko pouze zaplacený soudní poplatek. Pokud žalobkyně podá v rozmezí jednoho měsíce dvě žaloby ohledně nároků, které již byly k okamžiku podání prvé z žalob splatné déle jak 4 měsíce, nelze na úkony zástupce žalobkyně nahlížet jinak než optikou nastíněnou shora. Za daného stavu tedy soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení toliko jen soudního poplatku. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, soud stanovil ke splnění povinností běžnou třídenní lhůtu.