36 C 158/2023-18 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 414 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako provozovatel motorového vozidla – nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód] s tím, že toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Toto vozidlo bylo v době od 1. 12. 2021 do 17. 6. 2022 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 86 Kč za celkem 199 dní, tedy částky ve výši 17 114 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 17 414 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 18. 10. 2022, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, jeho souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 4. 8. 2022 a potvrzení [stát. instituce] vyplývá, že žalovaný je veden v registru silničních vozidel jako provozovatel motorového vozidla - nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód] a to v době od 1. 12. 2021 do 17. 6. 2022. Dne 4. 8. 2022 adresovala žalobkyně výzvu žalovanému k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], a to v sazbě 86 Kč denně za 199 dní, když pojištěním odpovědnosti nebylo pokryto shora uvedené období. Následně byl žalovaný upomínkou ze dne 9. 11. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 31. 1. 2023 upomínán k uhrazení dlužné částky. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak. <i>5. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>6. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).</i> <i>7. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 [hmotnost] včetně ve výši 86 Kč.</i> <i>8. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> 9. V dané věci má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem specifikovaného vozidla shora, a to nepochybně v žalovaném období. Soud má za prokázané, že v uvedené době nebylo vozidlo žalované řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. příspěvku, který pro předmětný osobní automobil činí 86 Kč za den. Žalobkyně doložila výzvu k zaplacení dlužné částky, adresovanou žalovanému, ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení takové výzvy se stává splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení. Žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014). Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když nárok posoudil jako zcela důvodný (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 800 Kč představující zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů za 3 úkony právní služby advokáta (příprava a převzetí, podání návrhu ve věci samé, předžalobní výzva), neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se již po žalovaném v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] domáhala zaplacení příspěvků za shodné vozidlo za období mj. od 2. 10. 2021 do 30. 11. 2021, přičemž splatnost tohoto nároku nastala dne 5. 7. 2022 a žaloba byla podána dne 30. 1. 2023, tedy 3 měsíc poté, co nárok žalobkyně souzený v tomto řízení nabyl splatnosti. Soud navíc nepřehlédl ani tu skutečnost, že upomínka k zaplacení (§ 142a o. s. ř.) je datována dva měsíce před podáním žaloby ve všěci [spisová značka]. Žalobkyni tudíž ničeho nebránilo, aby oba dva nároky zažalovala jednou žalobou. V řízení [spisová značka] bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení za 3 úkony. Vyúčtované náklady v tomto řízení soud tedy spatřil neúčelně vynaloženými náklady, neboť oba dva nároky mohly být zcela nepochybně uplatněny jedinou žalobou, pokud tento nárok byl již 3 měsíce splatný již v době podání návrhu ve věci [spisová značka] a současně již byl žalovaný rovněž i upomenut k zaplacení dlužné částky upomínkou ze dne 9. 11. 2022, pročež soud na nákladech přiznal žalobkyni toliko pouze zaplacený soudní poplatek. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, soud stanovil ke splnění povinností běžnou třídenní lhůtu.