36 C 191/2023-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 976 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že předchozí vlastník motorového vozidla (pozn. soudu p. [jméno] [příjmení]) převedl vlastnické právo k motorovému vozidlu [registrační značka], [VIN kód] nákladní automobil jiný než podle písmene r) na žalovaného kupní smlouvu ze dne 31. 9. 2019. Toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Toto vozidlo bylo v době od 1. 11. 2019 do 5. 1. 2020 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 86 Kč za celkem 66 dní, tedy částky ve výši 5 676 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 5 976 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 23. 8. 2022, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, jeho souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z kupní smlouvy ze dne 31. 9. 2019 a potvrzení [stát. instituce] vyplývá, že předchozí vlastník motorového vozidla p. [jméno] [příjmení] převedl vlastnické právo k motorovému vozidlu [registrační značka], [VIN kód] na žalovaného kupní smlouvu ze dne 31. 9. 2019, byť je v registru vozidel stále veden jako provozovatel a vlastník vozidla předchozí majitel, je zcela evidentní, že kupní smlouvou došlo k přechodu vlastnického práva na žalovaného. Dne 9. 6. 2022 adresovala žalobkyně výzvu žalovanému k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], a to v sazbě 66 Kč denně za 86 dní, když pojištěním odpovědnosti nebylo pokryto shora uvedené období a náklady uplatnění ve výši 300 Kč. Následně byl žalovaný upomínkou ze dne 14. 9. 2022 upomínán k uhrazení dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 11. 2022 byl žalovaný upomínán k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak. <i>5. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>6. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).</i> <i>7. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč.</i> <i>8. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> 9. V dané věci má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný je skutečným vlastníkem specifikovaného vozidla shora, jak ostatně vyplývá z kupní smlouvy předložené žalobkyní. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a na svou obranu ničeho neuvedl. Soud má tedy za spolehlivě zjištěné, že v uvedené době nebylo vozidlo žalované řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. příspěvku, který pro předmětný automobil činí 86 Kč za den. Žalobkyně doložila výzvu k zaplacení dlužné částky, adresovanou žalovanému, ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení takové výzvy se stává splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení a to ohledně částky 5 976 Kč odpovídající součtu částky 5 676 Kč (příspěvek) a částky 300 Kč (náklady uplatnění). Žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014). Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když nárok posoudil jako zcela důvodný (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobci náleží celková náhrada 1 489 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, soud stanovil ke splnění povinností běžnou třídenní lhůtu.