36 C 346/2022-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 21 985,45 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 4. 2016 uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný dodanou elektřinu odebíral a zavázal se za ni ve sjednaném rozsahu platit sjednanou cenu. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala za období od 13. 1. 2017 do 13. 7. 2017 za sdružené dodávky elektřiny částku 5 141 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 2. 8. 2017. Žalovaný uhradil na tuto fakturu platbou z 30. 11. 2018 částku 15,90 Kč a 20. 12. 2018 částku ve výši 79,94 Kč. Dne 18. 4. 2016 uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa plyn a žalovaný dodaný plyn odebíral a zavázal se za něj ve sjednaném rozsahu platit sjednanou cenu. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala za období od 28. 4. 2016 do 12. 1. 2017 za sdružené dodávky plynu částku 7 779 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 1. 2. 2017. Žalovaný uhradil na tuto fakturu platbou z 5. 8. 2019 částku 1 348,91 Kč a 13. 11. 2019 částku ve výši 288,80 Kč. Žalobkyně žalovanému dále vyfakturovala za období od 13. 1. 2017 do 5. 6. 2017 za sdružené dodávky plynu částku 10 799 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 30. 6. 2017. Žalovaný však dlužné částky neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení zbylých dlužných částek upomínkou ze dne 20. 5. 2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání (k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), neboť bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu (bez nařízení ústního jednání) projevili souhlas. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se na výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, včas nevyjádřil. 4. Z listin předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny má soud za zjištěné, že tato byla uzavřena dne 28. 4. 2016 mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému na adresu odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřinu a žalovaný se zavázal za tyto dodávky hradit sjednanou cenu. Předpokládaný termín zahájení dodávky byl sjednán na 28. 4. 2016. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu má soud za zjištěné, že tato byla uzavřena dne 18. 4. 2016 mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému na adresu odběrného místa [ulice a číslo], [obec], plyn a žalovaný se zavázal za tyto dodávky hradit sjednanou cenu. Předpokládaný termín zahájení dodávky byl sjednán na 28. 4. 2016. Fakturami [číslo] žalobkyně vyfakturovala žalovanému za odběry elektřiny a plynu částky uvedené v bodě 1 tohoto rozsudku s lhůtami k plnění uvedenými shora. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 5. 2022 má soud za zjištěné, že žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého zástupce vyzvala k zaplacení dlužné částky. <i>5. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> <i>6. Podle § 70 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.</i> <i>7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z předložených listin má soud za zjištěné, že strany uzavřely smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ve smyslu § 50 odst. 2 a § 70 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. s přihlédnutím k ust. § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, na jejichž základě vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn a žalovanému vznikla povinnost za dodávky elektřiny a plynu zaplatit žalobkyni sjednanou cenu. Žalobkyně své závazky ze smlouvy splnila, když žalovanému do odběrného místa elektřinu a plyn dodávala. Žalovaný však své závazky ze smluv porušil, neboť žalobkyni vyfakturované kupní ceny dle přiložených faktur za dodanou elektřinu a plyn ve lhůtách splatnosti faktur řádně a včas neuhradil. Žalobkyni tak vznikl vedle nároku na zaplacení dlužné jistiny ve výši 21 985,45 Kč za dodávky elektřiny a plynu také nárok na zaplacení úroků z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je požadována v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalovaného pak odpovídá předloženým listinám a částečným platbám žalovaného. S ohledem na shora uvedené soud tedy žalobě vyhověl tak, jak je pod výrok I. tohoto rozsudku uvedeno. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 332 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 985 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, předžalobní upomínka a podání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.