36 C 49/2023-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 940 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako provozovatel motorového vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [VIN kód] s tím, že toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Toto vozidlo bylo v době od 1. 2. 2021 do 31. 5. 2021 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 47 Kč za celkem 120 dní, tedy částky ve výši 5 640 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 5 940 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 22. 3. 2022, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, jeho souhlas se tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá. 4. Z listinných důkazů vyplývá následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 6. 1. 2022 a potvrzení [stát. instituce] vyplývá, že žalovaný je veden v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník motorového vozidla - osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], a to v období od 1. 2. 2021 do 31. 5. 2021. Dne 6. 1. 2022 adresovala žalobkyně výzvu žalovanému k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], a to v sazbě 47 Kč denně za 120 dní, když pojištěním odpovědnosti nebylo pokryto shora uvedené období a náklady uplatnění ve výši 300 Kč. Následně byl žalovaný upomínkou ze dne 13. 4. 2022 upomínán k uhrazení dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 10. 2022 byl žalovaný upomínán k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak. <i>5. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>6. Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).</i> <i>7. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč</i> <i>8. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> 9. V dané věci má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem specifikovaného vozidla shora, a to nepochybně v žalovaném období. Soud má za prokázané, že v uvedené době nebylo vozidlo žalované řádně pojištěno, proto s ohledem na ustanovení § 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. příspěvku, který pro předmětný automobil činí 47 Kč za den. Žalobkyně doložila výzvu k zaplacení dlužné částky, adresovanou žalovanému, ve smyslu ustanovení § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení takové výzvy se stává splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, v tomto případě ode dne 23. 3. 2022, a to ohledně částky 5 940 Kč odpovídající součtu částky 5 640 Kč (příspěvek) a částky 300 Kč (náklady uplatnění). Žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014). Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když nárok posoudil jako zcela důvodný (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 400 Kč představující zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů za 3 úkony právní služby advokáta (příprava a převzetí, podání návrhu ve věci samé, předžalobní výzva), neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se již po žalovaném v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] domáhala zaplacení příspěvků za shodné vozidlo za období mj. od 22. 5. 2020 do 24. 9. 2020, přičemž splatnost tohoto nároku nastala dne 2. 2. 2021 a žaloba byla podána dne 9. 6. 2022, tedy 3 měsíce poté, co nárok žalobkyně souzený v tomto řízení nabyl splatnosti. Žalobkyni tudíž ničeho nebránilo, aby oba dva nároky zažalovala jednou žalobou. V řízení [spisová značka] bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení za 3 úkony. Vyúčtované náklady v tomto řízení soud tedy spatřil neúčelně vynaloženými náklady, neboť oba dva nároky mohly být zcela nepochybně uplatněny jedinou žalobou, pokud tento nárok byl splatný již v době podání návrhu ve věci [spisová značka], pročež soud na nákladech přiznal žalobkyni toliko pouze zaplacený soudní poplatek. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, soud stanovil ke splnění povinností běžnou třídenní lhůtu.