36 C 95/2023-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 3 897,25 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ dodavatel“) na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 28. 6. 2017 dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ odběrné místo“), elektrickou energii, žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a za odebranou elektřinu za období od 21. 3. 2019 do 30. 3. 2020 při spotřebě celkem 0,859 MWh ve výši 5 049,17 Kč po odečtení přijatých plateb ve výši 1 360 Kč a 853,38 Kč, tedy částky ve výši 2 835,79 Kč, přičemž dle faktury se stal dluh splatným dne 14. 4. 2020. Žalovaný dále nezaplatil za odebranou elektřinu za období od 31. 3. 2020 do 8. 7. 2020 při spotřebě celkem 0,158 MWh ve výši 1 061,46, přičemž dle faktury se stal dluh splatným dne 13. 8. 2020. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil ani po té, co byl vyzván k jejímu zaplacení předžalobní výzvou. Aktivní legitimace žalobce vyplývá z postupní smlouvy ze dne 13. 10. 2017, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již v podané žalobě. Žalovaný se ve lhůtě poskytnuté soudem k tomuto postupu soudu nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu. 4. Z listin předložených žalobcem vzal soud za zjištěný tento skutkový stav: Dne 28. 6. 2017 uzavřeli dodavatel a žalovaný mezi sebou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se dodavatel zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal platit mu za to cenu. V období od 21. 3. 2019 do 30. 3. 2020 odebral žalovaný v odběrném místě celkem 0,859 MWh elektřiny. Za tuto dodávku mu dodavatel periodickou fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny vyúčtoval po odečtení přijatých záloh částku 2 835,79 Kč (faktura za sdružené služby dodávky elektřiny a detailní rozpis vyúčtování k faktuře), částka byla splatná dne 14. 4. 2020. V období od 31. 3. 2020 do 8. 7. 2020 odebral žalovaný v odběrném místě celkem 0,158 MWh elektřiny. Za tuto dodávku mu dodavatel periodickou fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny vyúčtoval po odečtení přijatých záloh částku 1 061,46 Kč (faktura za sdružené služby dodávky elektřiny a detailní rozpis vyúčtování k faktuře), částka byla splatná dne 13. 8. 2020. Žalovaný popsané dluhy neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupil dodavatel své výše uvedené pohledávky vůči žalovanému žalobci (postupní smlouva, dodatek č. 2 a 3 k postupní smlouvě, potvrzení o zaplacení kupní ceny, předávací protokol o postoupení pohledávek [číslo] oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2022, potvrzení o zaplacení kupní ceny). Předžalobní upomínkou ze dne 6. 12. 2022 byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě žalovaného dluhu. <i>5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> <i>6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (pozn. soudu – nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 7. Soud po posouzení shora uvedených zjištění dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. V souzené věci spolu dodavatel a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou soud právně posoudil podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 a násl. obč. zák. Dodavateli vznikla z těchto smluv povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii a žalovanému vznikla povinnost platit za dodané komodity dodavateli cenu. Dodavatel ve výše uvedených obdobích žalovanému elektřinu v celkových množstvích uvedených shora skutečně dodal; o správnosti výpočtů ceny za dodanou elektřinu v celkové výši dle předložených faktur soud nemá důvod pochybovat a v podrobnostech na ně odkazuje. Soud shrnuje, že z listin předložených žalobcem dospěl k závěru, že žalovaný dlužil dodavateli za elektřinu dodanou ve shora uvedených obdobích částku v souhrnné výši 3 897,25 Kč po odečtení plateb žalovaného splatné dle daňových dokladů. Pohledávky od dodavatele nabyl žalobce postoupením, a proto je podle ustanovení § 1879 a násl. obč. zák. aktivně legitimován k uplatnění pohledávky vůči žalovanému. Od prvního dne prodlení ohledně dlužných částek je povinen žalovaný hradit žalobci zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 obč. zák., jehož výše vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvy, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 1 489 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobce vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobce podala několik desítek obdobných návrhů. 9. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.