38 C 186/2022-302 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému, který je jejím synem, uložena povinnost, zaplatit jí částku ve výši 94 258 Kč s příslušenstvím z právního důvodu bezdůvodného obohacení. To mělo vzniknout tím, že žalobkyně zaplatila za služby vztahující se k telefonnímu číslu , hodnota, v období od května 2019 do února 2022 spotřebované žalovaným částku ve výši 47 167 Kč. Dále pak žalobkyně zaplatila za služby spočívající v internetovém připojení místa užívaného žalovaným v období od října 2020 do února 2022 částku ve výši 7 633 Kč. Dále pak žalobkyně žádala k zaplacení částku ve výši 39 458 Kč, která odpovídá části kupní ceny zaplacené žalobkyní ve výši 35 000 Kč na pořízení osobního motorového vozidla Opel Corsa registrační značky , SPZ, dále pak šest splátek úvěru po 743 Kč měsíčně zaplacených v období od listopadu 2021 do dubna 2022, tedy v celkové výši 4 458 Kč jako splátky úvěru, který byl žalobkyni poskytnut společností , právnická osoba, . na pořízení shora uvedeného vozidla. Celkovou částku ve výši 94 258 Kč s příslušenstvím žalovaný nezaplatil i přes zaslanou předžalobní upomínku.2. Po poučení ze strany soudu poskytnutém při jednání dne 10. 11. 2022 v podání ze dne 20. 12. 2022 (viz č.l. 169 až 170) dále žalobkyně uvedla, že žalovaný jako její jediné dítě dlouhodobě zneužíval její citové závislosti. Žalobkyně pracovala jako obchodní zástupkyně a měla nadstandartní příjmy, ty však ihned po připsání na její účet vyzvedávala a předávala žalovanému, jeho družkám a dětem. Často spolu chodili přímo k bankomatu, často si peníze u žalobkyně žalovaný přebíral doma. K platbám za telefon a internet doplnila, že si byla vědoma toho, že smlouva s operátorem zahrnující více telefonních čísel a připojení je finančně výhodnější, proto smlouvu s operátorem uzavřela a očekávala, že žalovaný se s žalobkyní vyrovná a zaplatí jí to, co za něj operátorovi hradila. Žádná konkrétní smlouva mezi nimi však uzavřena nebyla. K vozidlu Opel Corsa uvedla, že ona vozidlo nepotřebovala, měla VW Passat, ten však dlouhodobě užíval žalovaný, byť žalobkyně za toto vozidlo hradila splátky kupní ceny a pojištění. Žalovaný proto přesvědčil žalobkyni, že jí koupí jiné vozidlo a ponese náklady s jeho pořízením, pozval žalobkyni k uzavření kupní smlouvy, nepřinesl však oproti slibům peníze na kupní cenu. Žalobkyně si proto na místě musela vzít půjčku ve výši 30 000 Kč, aby mohla zaplatit první splátku kupní ceny ve výši 35 000 Kč. Poté, kdy žalobkyně obdržela dokumenty k pořízení vozidla, přesvědčil jí žalovaný, aby vozidlo nechala napsat přímo na něj jako vlastníka, což také učinila. Žalovaný sliboval, že bude se splácením kupní ceny pomáhat, nikdy jí však nic nezaplatil a když jej vyzývala, aby jí pomáhal, sdělil jí jen, aby koukala peníze platit, že by byl nerad, aby k němu přišel exekutor. Ohledně vozidla taktéž neexistovala žádná konkrétní dohoda, žalobkyně, byť není vlastnicí vozidla, však stále splácí poskytnutou půjčku. Následně žalobkyně dosáhla alespoň vrácení vozidla VW Passat.3. Žalovaný se vyjádřil k žalobě podáním ze dne 16. 8. 2022 (viz č.l. 151) tak, že nárok žalobkyně neuznává, s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Nesporoval zaplacení služeb telefonního operátora, ale uvedl, že se jednalo ze strany žalobkyně o plnění dobrovolné. Stejně tak nesporoval, že by žalobkyně hradila internetové připojení, které žalovaný využíval, ale uvedl, že i toto plnění bylo dobrovolné a žalobkyně výslovně nechtěla, aby využil jiných možností, částečně i proto, že žalobkyni s přítelkyní pomáhal s její prací. Ohledně automobilu Opel Corsa uvedl, že automobil koupila žalobkyně a přála si, aby ho měl ve vlastnictví on. V minulosti byla domluva taková, že on užíval vozidlo VW Passat, které žalobkyně splácela a po jeho zaplacení pak žalovaný měl od žalobkyně vozidlo odkoupit za 100 000 Kč. K tomu však nedošlo a VW Passat žalobkyni v lednu 2022 vrátil. Opel Corsa mu matka darovala. Vztahy mezi účastníky se zkomplikovaly na konci roku 2021, kdy se ohradil proti výtkám, které měla žalobkyně na adresu jeho přítelkyně. Následně mu žalobkyně oznámila, že vše, co mu dala, bude chtít vrátit. Uplatněný nárok žalobkyně považuje za rozporný s dobrými mravy.4. Po poučení ze strany soudu poskytnutém při jednání dne 10. 11. 2022 žalovaný doplnil svá tvrzení podáním ze dne 19. 12. 2022 (viz č.l. 212 až 213) asi před pěti lety žalobkyně žalovanému nabídla, byť byl žalovaný spokojený u svého telefonního operátora, aby přešel společně s ní pod jednu smlouvu, že za něj služby bude hradit, žalovaný po naléhání žalobkyně tedy souhlasil, platby za telefon občasně sám platil, měl i dispoziční právo k účtu žalobkyně a i takto platby byly realizovány. Současně žalovaný žalobkyni pomáhal s prací ai toto byl důvod, proč mu žalobkyně toto řešení nabídla. Ohledně vozidla zopakoval žalovaný, že žalobkyně na leasing zakoupila vozidlo VW Passat, které užíval on. Na druhé straně pak žalovaný žalobkyni zakoupil ze svých prostředků vozidlo VW Fox, které si žalobkyně vybrala a poté, kdy již vozidlo vykazovalo závady a nebylo vhodné jej opravovat, si pak žalobkyně vybrala vozidlo Opel Corsa, které však následně převedla na žalovaného, neboť měla obavy, aby o něj s ohledem na její neuhrazené závazky nepřišla. K převodu došlo i přesto, že žalovaný s tímto nejdříve nesouhlasil, žalobkyně však na převodu trvala. Následně došlo k výměně vozů, žalovaný žalobkyni vrátil VW Passat a převzal od žalobkyně Opel Corsa. Ke vztahům mezi účastníky pak uvedl, že vztahy, které byly nejdříve nadstandardní a kdy žalobkyně byla na žalovaného až nadměrně fixovaná, se zhoršily poté, kdy žalovaný navázal vztah s novou přítelkyní, vůči které žalobkyně měla negativní postoj a zpočátku chorobná láska se změnila v chorobnou nenávist.5. Soud zjistil následující skutkový stav. Nesporné bylo, že žalobkyně je matkou žalovaného. Dále pak soud považuje za prokázané, že žalobkyně uzavřela smlouvu se společností , právnická osoba, ., na základě které se zavázala tato společnost poskytovat žalobkyni telefonní služby a internetové připojení. Tyto služby v období, které je předmětem žaloby, tedy od května 2019 do února 2022, byly v rozsahu 47 167 Kč za telefonní služby a 7 633 Kč za internetové připojení, spotřebovány žalovaným, byť byly zaplaceny zcela z prostředků žalobkyně. Žalovaný sice zpočátku namítal, že částečně úhrady prováděl ze svého účtu, ve svém účastnickém výslechu však uvedl, že vždy, když se tak stalo, mu žalobkyně peníze následně vrátila. Tato situace trvala dlouhodobě, žalovaný hovořil o téměř 10ti letech, pokud zohlednil i předchozího operátora, žalobkyně také ve svém účastnickém výslechu potvrdila dlouhodobost této situace (viz účastnický výslech žalobkyně dne 10. 1. 2023 č.l. 226 a násl., účastnický výslech žalovaného dne 28. 2. 2023 č.l. 24246-248, faktury č.l. 12-131, výpisy z účtu č.l. 171 -204, 240-241, SMS korespondence mezi účastníky č.l. 215 – 223, zpráva č.l. 238.) Tyto skutečnosti žalovaný v konečném důsledku ani nesporoval.6. Ke druhému nároku pak bylo zjištěno, že žalobkyně byla vlastnicí vozidla VW Passat, které zakoupila na leasing, leasingové splátky stále hradila, vozidlo však užíval žalovaný se svojí rodinou. Poté, kdy získal finanční prostředky za jemu způsobenou nehodu na motorce, koupil vozidlo VW FOX, které užívala žalobkyně. Žalobkyně uváděla, že žádala, aby jí bylo vozidlo VW Passat vráceno a že žalovaný se tomu bránil. Žalovaný naproti tomu uváděl, že mezi účastníky byla domluva, že po doplacení vozidla VW Passat si od žalobkyně toto vozidlo koupí za 100 000 Kč. Z dokazování nevyplynulo, jak často a intenzivně žádosti žalobkyně žalovanému sdělovala a ani nebylo prokázáno, že by ohledně tohoto vozidla byla mezi účastníky nějaká domluva na jeho budoucím převodu na žalovaného. Bylo však prokázáno, že žalovaná uzavřela dne 23. 10. 2021 kupní smlouvu na vozidlo Opel reg. zn. , SPZ, za kupní cenu ve výši 68 998 Kč a že tuto částku zaplatila (viz č.l. 205-207) a že stejného dne uzavřela se společností , právnická osoba, . úvěrovou smlouvu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na zaplacení kupní ceny, na základě které jí byla poskytnuta částka 33 998 Kč, kterou se zavázala splácet po 743 Kč měsíčně od 20. 11, 2021 do 20. 10. 2028, celková částka k zaplacení činila 62 412 Kč. K datu 29. 11. 2022 zbývalo k zaplacení 52 753 Kč, splátkový kalendář je žalobkyní dodržován (viz č.l. 102-141, 205-210). Jako vlastník a provozovatel kupovaného vozidla Opel Corsa je od 4. 11. 2021 evidován žalovaný (viz č.l. 154). Zda domluva mezi účastníky byla taková, že kupní cenu za vozidlo Opel Corsa zaplatí v autobazaru žalovaný či nikoliv se nepodařilo prokázat, soud však považuje za pravděpodobné, že se žalobkyně domnívala, že kupní cenu zaplatí žalovaný a že jí situace, kdy se následně žalovaný s penězi nedostavil a ona si musela vzít na koupi vozidla úvěr, překvapila, zda to však bylo způsobeno nedorozuměním, špatnou domluvou mezi účastníky