38 C 333/2023-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 11. 2023 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 514,26 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum], na základě které dodávala žalobkyně do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného] (č. [anonymizováno] [číslo]) elektřinu v období od 19. 2. 2020 až 24. 3. 2021 a na základě takto poskytnutých služeb vystavila dvě faktury [číslo] za období od 19. 2. 2020 do 14. 10. 2020 ze dne 19. 10. 2020 znějící na částku 14 985,25 Kč se splatností 2. 11. 2020 a fakturu [číslo] ze dne 31. 3. 2021 za období od 15. 10. 2020 do 24. 3. 2021 se splatností 14. 4. 2021 znějící na částku 21 529,01 Kč. Žalovaný tyto částku nezaplatil, nezaslala ani částečnou úhradu i přes zaslané upomínky žalobkyně ze dne 19. 7. 2021 a právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 10. 2023. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. <i>4. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> <i>5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 7. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém a právním stavu ve věci samé: Žalobkyně dodávala na základě účastníky dne [datum] uzavřené smlouvy do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (č. [anonymizováno] [číslo]) elektřinu (viz citovaná smlouva č.l. 3-4). Za období od 19. 2. 2020 do 14. 10. 2020 vystavila za spotřebovanou elektřinu a související služby dne 19. 10. 2020 fakturu [číslo] se splatností 2. 11. 2020 znějící na částku 14 985,25 Kč (viz faktura č.l 4 rub – 6) a dne 31. 3. 2021 fakturu [číslo] se splatností 14. 4. 2021 znějící na částku 21 529,01 Kč (viz č.l. 7-9). Žalovaný dluh, který je předmětem tohoto řízení nezaplatil, a to ani částečně, a to i přes zaslané upomínky žalobkyně a jejího právního zástupce. Mezi žalobkyní a žalovaným byla tedy platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodané elektřiny, k čemuž zavázal. Dluh nyní trvá v částce ve výši 36 514,26 Kč. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Soud posoudil žalobu žalobkyně co do těchto částek jako zcela důvodnou. 8. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 719,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 826 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 514,26 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 290 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 350 Kč ve výši 1 543,50 Kč.